Recept i pro Česko. Rychlovlaky ve Španělsku trhají rekordy, konkurence srazila ceny a přilákala miliony cestujících
Pozitivní příklad nejen pro Česko, jak provozovat vysokorychlostní železnici, dává – na rozdíl od jiných evropských zemí – Španělsko. Čerstvě zveřejněná data ukazují, že zvýšení konkurence mezi dopravci vedlo k podstatnému snížení cen jízdného a k nárůstu počtu cestujících na rekordní úroveň.
Rekordních téměř čtyřicet milionů. Tolik cestujících loni nasedlo do vlaků na španělské komerční vysokorychlostní železnici. Oproti roku 2019, kdy na trh začali vstupovat konkurenční dopravci vůči státnímu Renfe, se jednalo o masivní 77procentní nárůst. Ve srovnání s loňskem přibylo pasažérů v rychlovlacích o 22 procent.
Vyplynulo to ze zjištění Národní komise pro trhy a hospodářskou soutěž, na které upozornil web Zdopravy. Komise zároveň upozorňuje, že na palubách rychlovlaků přibývá cestujících mnohem rychleji než na španělské železnici obecně – ta loni zaznamenala jen tříprocentní růst na 549 milionů přepravených pasažérů.
Zásadním faktorem, který pohání boom španělských rychlotratí, je konkurence. Ke státnímu dopravci Renfe, který provozuje vlaky pod značkou AVE a Avlo, v zemi přibyly ještě soukromé společnosti Ouigo a Iryo. První zmíněná patří pod francouzské dráhy SNCF, druhá je společným podnikem italských drah Trenitalia a španělských investorů.
Vysokorychlostní železnice překonává letecké spoje
Státní Renfe, jenž v minulosti dominovala, tak na jednotlivých koridorech klesl tržní podíl ze 73 až na 50 procent. Iryo si vybojovala více než čtvrtinový podíl na andaluských koridorech, zhruba stejnou pozici uchvátila i Ouigo na trase Madrid – Alicante.
Například na rychlotrati mezi Madridem a Barcelonou přibylo cestujících meziročně o šest procent na 14,6 milionu, mezi Madridem a Valencií o deset procent na 5,6 milionu, 28procentní růst vykázaly spoje mezi Madridem a Sevillou a Madridem a Malagou/Granadou. O třetinu více pasažérů přibylo na lince Madrid – Alicante, a to na čtyři miliony. „Všechny koridory, kde začala působit konkurence, zaznamenaly rekordní nárůst i počet cestujících,“ konstatuje komise.
Dopravci je přilákali mimo jiné na levnější jízdné. Například na koridoru Madrid – Barcelona platí cestující o třetinu méně oproti roku 2019, kdy se liberalizace tamního trhu rozbíhala. Nejlevnější jízdenky lze na tuto trasu v rámci mimořádných slevových akcí získat výjimečně i pod deset eur. Pokud zájemce jízdenku rezervuje s několikaměsíčním předstihem, dostává se zpravidla na cenu do dvaceti eur. Pokud tak neučiní, může cena narůst i k čtyřiceti až šedesáti eurům.
Na koridoru Madrid – Valencie cena poklesla ještě více, o 42 procent, a většinou nepřevýší 30 eur.
Komise také zjistila, že vlaky ve všech koridorech používá více cestujících než konkurenční letecké spoje: „Nejnižší podíl vlaků byl na trasách Madrid – Barcelona a Madrid – Málaga, v obou případech činil 82 procent.“
Vlastní síť vysokorychlostních tratí plánuje i Česko. Do roku 2050 jich má vybudovat až 767 kilometrů, celkové náklady na výstavbu odhaduje ministerstvo dopravy na zhruba jeden bilion korun v dnešních cenách. První úsek by mohl začít vznikat už za tři roky, další mají postupně následovat.
„Nejdražší je stavba, která se odkládá, to je známý fenomén. Proto jsem přesvědčený, že čím dřív zvládneme vysokorychlostní tratě postavit, tím budou fakticky levnější,“ říká ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Projekt podporuje i vůdce opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.
Prvním úsekem vysokorychlostních železnic v Česku, který se má začít stavět, je Moravská brána. Jedná se o úsek mezi Prosenicemi u Přerova a Ostravou, který počátkem června získal kladné posouzení vlivu stavby na životní prostředí EIA, což je klíčové stanovisko pro budoucí zahájení samotné stavby, k čemuž by mělo dojít v roce 2028.
