Bez zahraničních pracovníků nové jaderné bloky nepostavíme, uvedli experti
- Česko se připravuje na zásadní proměnu a modernizaci energetiky, plánuje se výstavba až čtyř nových jaderných bloků, vznikat by měly i malé modulární reaktory.
- Kromě technologií bude záležet na lidských zdrojích, začít se musí už na základních školách.
- Jaderný zdroj nestavíme každý den. Lidé budou chtít být u toho, uvedla na konferenci IVD Zuzana Trtíková, ředitelka úseku personalistiky ÚJV Řež.
Českou energetiku čeká zásadní proměna. Kromě modernizace sítí jde zejména o přechod k nízkoemisním zdrojů a s tím související výstavbu nových jaderných bloků. Důležité budou nejen nové technologie, ale zejména lidé. „Pro výstavbu čtyř nových jaderných bloků budeme hrubým odhadem potřebovat až osm tisíc absolventů technických oborů,“ uvedl na konferenci IVD vrchní ředitel sekce jaderné energetiky na ministerstvu práce a obchodu Tomáš Ehler.
Ředitel divize jaderné energetiky ze skupiny ČEZ Bohdan Zronek věří, že to nebude problém. „Příklad Dukovan a Temelína ukazuje, že to jde. I v dobách, kdy jádro nebylo na výsluní, jsme v Dukovanech prošli generační obměnou, nyní probíhá v Temelíně. Jen loni jsme nabrali téměř 250 lidí,“ zmínil. Upozornil, že se nejedná pouze o absolventy technických oborů, ale jsou potřeba i lidé zabývající se environmentální bezpečností a ochranou životního prostředí, programátoři, obchodníci, právníci nebo personalisté.
Přesto tentokrát nepůjde o stovky, nýbrž o tisíce lidí. Podpora technického vzdělávání je proto do budoucna klíčová. Zronek dodal, že průmysl se nyní musí zaměřit na nejmladší generace, které mají jiné požadavky, a mít jim co nabídnout. „Musíme přemýšlet o tom, jak pracovat s tradičními bezpečnostními požadavky, aby se pro mladé lidi nestaly bariérou,“ souhlasil šéf Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpán Kochánek. Doplnil, že v energetice jsou nezbytností bezpečnostní prověrky a řada dalších procesů, které mohou některé zájemce odradit.
Spolupráce se školami rozhoduje
Děkan Fakulty elektrotechnické ZČU v Plzni František Steiner zmínil, že na vysokou školu přicházejí lidé, kteří už mají o své budoucí profesi jasno. Práce tak musí začít už na střední nebo základní škole. „Musíme jít ještě hlouběji a oslovovat nejen studenty, ale i rodiče, kteří formují své děti,“ dodala ředitelka úseku personalistiky z ÚJV Řež Zuzana Trtíková.
Podle Ehlera se i díky práci se školami daří počet uchazečů zvyšovat. S rostoucí atraktivitou jádra roste zájem studentů, kteří chtějí řešit jak tradiční velké reaktory, tak i oblast SMR, tedy malých modulárních reaktorů. Podle Trtíkové se jedná o marketingový trhák, protože jaderný zdroj nestavíme každý den. „Lidé budou chtít být u toho. Mohou si postavit kariéru na tom, že budovali jadernou elektrárnu,“ zmínila.
Probíhá boj o lidi
Štěpán Kochánek ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost upozornil, že roste nejen zájem lidí, ale také konkurence, což vidíme jak v Česku, tak i na evropské nebo globální úrovni. Problémům v této oblasti čelí právě státní správa, která mnohdy nemůže nabídnout stejné finanční podmínky jako firmy. „Největší výzvou je udržet mladé kolegy. Absolventi u nás často začnou, potřebujeme ovšem zajistit, aby neodcházeli,“ přidal se Tomáš Ehler z Ministerstva průmyslu a obchodu.
Kochánek potvrdil, že lidé po pár letech obvykle odcházejí do privátního sektoru. Státní správa by podle něj s touto skutečností měla začít pracovat. Důležité je vytvořit takové prostředí, aby se lidé později chtěli zase vracet a přinesli zpět zkušenosti.
Situaci neulehčuje ani stav na trhu práce, kde se nezaměstnanost dlouhodobě drží pod úrovní tří procent. Ehler uvedl, že potřebné lidské zdroje nedokážeme zajistit bez dovozu zahraničních pracovníků. Už nyní probíhá příprava procesů. Důležité bude rychlé vydávání víz a pracovních povolení, ale také posílení ambasád ve zdrojových zemích. Které to budou, zatím neuvedl.
Funguje to ale i naopak, Česko se musí vyrovnat se zahraniční konkurencí a zabránit odlivu svých lidí. Jádro nyní ve velkém řeší sousední Polsko, Ehler v tom ale vidí spíš příležitost než hrozbu. „Češi se nechtějí stěhovat za prací, zvlášť když u nás mají dostatek příležitostí. Masový odliv do Polska nečekám, půjde spíš o jednotky případů. Naopak to vidím jako příležitost pro naše firmy,“ vysvětlil.
V oblasti výzkumu už ale Trtíková jistá rizika vidí. „Výzkum mnohdy není tak spjatý s technologií, dá se dělat de facto od stolu. Lidé nemusí tolik cestovat, proto vnímám jejich najímání zahraničními firmami jako větší riziko,“ uvedla s tím, že je důležité hledat cesty právě k odborníkům ze zahraničí.
