Pod lupou: Dřevostavba, nebo jen iluze? Realita je složitější
Více domů ze dřeva. Tak zní strategie, kterou loni schválila vláda. Dřevo je podle ní obnovitelný, ekologický a dostupný materiál, který přispěje k rychlejší, udržitelnější a kvalitnější bytové výstavbě. Je to ale skutečně ta správná cesta? Zvýší se dostupnost bydlení na českém trhu? A měly by se takové stavby zvýhodňovat? Téma rozebrali hosté diskusního pořadu e15.cz Pod lupou.
Dřevostavby by měly do roku 2035 tvořit až čtvrtinu nově postavených obytných budov v Česku. Počítá s tím dokument Surovinová politika pro dřevo, kterou loni v červnu schválila vláda. Jenže podle Jana Smoly, generálního ředitele společnosti Heluz, která patří mezi největší výrobce cihel v Česku, má zásadní trhlinu.
„Za mě je to určitě dobrý záměr, jestliže se bavíme o tom, že chceme více využívat dřevo z českých lesů, dát mu tady přidanou hodnotu a stavět z něho domy. Jenže tak, jak je materiál připravený, nepovede k cíli. Pokud se totiž bavíme o dřevostavbách, jak se dnes běžně staví, tak až 75 procent z nich obsahuje pouze pět až 15 procent dřeva,“ konstatuje.
Dnes totiž stačí, aby stavba měla ze dřeva nosnou konstrukci a už je to dřevostavba. „De facto tak stačí z trámu udělaný nějaký nosný prvek a pak klidně z jedné strany dát polystyren, z druhé sádrokarton, na zem vinylovou podlahu a použít plastová okna,“ vysvětluje. Jestliže chce ale vláda skutečně podporovat využití dřeva a jeho zpracování do výrobků s vyšší přidanou hodnotou, pak by se měla strategie zaměřit spíše na podporu staveb, které mají určitý podíl dřeva. „Protože i v našich zděných domech se bez tohoto materiálu obejdeme jen těžko. Máme dřevěné podlahy, okna, krovy nebo třeba obklady fasád,“ dodal Smola.
Vyšší stavby jako inspirace
Více dřeva ve stavebnictví jako celku je správný směr i podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy. Ale s jednoznačným cílem: aby se maximálně do finální podoby zpracovávalo v tuzemsku. Podotýká však zároveň, že každá stavba, a zvláště ty s více nadzemními podlažími, bude nakonec stejně kombinací několika materiálů, už jen s ohledem na požární předpisy. „Osobně jsem se byl podívat na zkušenosti v Rakousku. Tam například vyrostla na dřevěných konstrukcích patnáctipodlažní budova, samozřejmě s únikovými cestami z betonu a dalšími prvky. To je za mě ale využití dřeva s velkou přidanou hodnotou,“ doplnil.
Tomáš Nemrava, generální ředitel společnosti NEMA, která v Česku dřevostavby staví, s ním souhlasí, podle něho by takové stavby měly tuzemský dřevařský průmysl především inspirovat. Normu, která umožňuje stavět vícepatrové dřevěné budovy, už máme s účinností od letošního prvního srpna k dispozici, teď by ale bylo potřeba se to naučit – a to právě na vícepodlažních stavbách. V českých lesích se ročně vytěží zhruba 14 až 15 milionů metrů krychlových dřeva, ale z toho téměř třetina připadá na export, a až tam se také dřevo často zpracovává. „Potřebujeme se proto naučit dělat velké konstrukce, a ty pak vyvážet do celého světa. Dnes, když třeba potřebuji velký lepený ohnutý nosník, například pro halu, musím si ho nakoupit venku, tady to téměř nikdo neumí,“ přiblížil Nemrava.
Je ale potřeba také počítat s tím, že čím větší podíl dřeva, tím bude pro pojišťovny budova rizikovější. „Nejenom nosné konstrukce, ale i střecha, provedení zdí, opláštění. Použitému materiálu se přizpůsobují pojistné sazby,“ zdůraznil Jiří Hosnedl, jednatel společnosti Jipet Solutions.
O uhlíkové stopě rozhoduje čas
Se dřevem se ale spojuje i jeho příznivý ekologický dopad, protože tím, že poutá uhlík, přispívá ke zmírňování změn klimatu. O tom sice nikdo nepochybuje, ale Martin Mihál, vedoucí technického oddělení společnosti Xella, která vyrábí stavební materiál z pórobetonu, uvedl, že zároveň velmi záleží na čase. Po nějaké době užívání se totiž dopad podle něho srovnává, ať už jde o cihly, pórobetonové tvárnice nebo dřevo.
Dnes se totiž posuzuje uhlíková stopa na celou životnost stavby, a je proto potřeba vzít v úvahu nejen samotnou fázi výroby, kdy materiál, ze kterého se staví, vzniká, ale dále i jeho dopravu na stavbu. Ale pak i to, jak se následně budova provozuje nebo jak dlouho bude sloužit svému účelu. A nakonec i to, jak se likviduje. „Aby se při bourání dřevostavba nakonec pouze neekologicky nespálila,“ dodal.
