S umělou inteligencí jsme opatrní, říká regionální ředitel společnosti Canon pro střední Evropu

Nejen foto a video vybavení, ale také komerční, kancelářské nebo domácí tiskárny. Japonský Canon má své aktivity rozkročené do několika oblastí, které před pár lety stejně jako mnohé další zasáhla pandemie koronaviru. Možná jim ale trochu paradoxně nakonec pomohla. „K mému překvapení postupně roste i trh s kompaktními fotoaparáty. Chvíli to přitom vypadalo, že právě tuto kategorii zcela nahradí chytré telefony,“ říká Jaap van 't Ooster, regionální ředitel společnosti Canon pro střední Evropu.

Jakými proměnami prošel v posledních letech trh s fotografickým vybavením?

Poměrně zásadními. Před covidem tady byl velký tlak kvůli chytrým telefonům, které způsobily velký pokles zájmu o běžné fotoaparáty. Byla to ale právě pandemie koronaviru, která zájem zase zvýšila. Lidé se museli zastavit, měli čas všímat si detailů a najít si nové koníčky. Zase tak objevili přidanou hodnotu fotoaparátů, zejména co se kvality nebo možností nastavení a následného zpracování fotek týče.

Chytré telefony pro vás tedy nejsou konkurencí?

Během covidu focení objevili zejména lidé, kteří k němu dříve běžně využívali chytré telefony. Takže v důsledku nám zase pomohly. Navíc velikost obou trhů se nedá srovnávat. Stačilo by, kdyby si půl procenta uživatelů chytrých telefonů koupilo fotoaparát a trh s touto technikou by se minimálně zdvojnásobil.

O jaké vybavení je dnes největší zájem?

Nejvýraznější růst zaznamenávají fotoaparáty střední a vyšší třídy. Zajímavým vývojem je také postupné oživení trhu s kompakty, přestože se ještě nedávno zdálo, že tuto kategorii zcela nahradí chytré telefony. Výrazným trendem je sbližování fotografie a videografie, kdy roste zájem o foťáky, které umí obojí. Covid ještě urychlil rozmach sociálních médií, objevila se řada nových influencerů a vlogerů. Kombinace focení a natáčení videa je přitom čím dál žádanější i mezi profesionálními a poloprofesionálními fotografy a významnou skupinou zákazníků se stávají také kameramani a streameři.

Technologie se rychle posouvají, velkým tématem je umělá inteligence. Jak ji využíváte? 

U fotoaparátů pomáhá především se správným nastavením a výrazně usnadňuje práci při focení i natáčení. Například u akčních scén dokáže automaticky sledovat vybraný objekt. Moderní přístroje už spolehlivě rozpoznají lidi, zvířata i různé předměty a dokážou na ně samy zaostřit. Fotograf se tak nemusí tolik soustředit na technickou stránku a může více energie věnovat kompozici nebo celkovému nápadu. Umělá inteligence navíc nachází uplatnění i v postprodukci, běžně ji využívají i rozšířené programy jako Lightroom nebo Photoshop.

Jaap van 't Ooster, regionální ředitel společnosti Canon pro střední Evropu | Zdroj: Canon

Nebojíte se, že do budoucna sníží hodnotu fotografie? Už dnes pomáhá nejen upravovat, ale také generovat obrázky.

Jsem velkým příznivcem technologických inovací, zároveň si ale uvědomuji i jejich možná rizika. Každou technologii lze totiž využít i nevhodně. V případě AI postupuje vývoj natolik rychle, že už nyní vidíme snahy o její regulaci, které však mohou inovace do určité míry zpomalit. Do budoucna by proto u fotografie dávalo smysl mít nástroje, které dokážou jasně rozlišit, zda je snímek autentický, upravený, nebo vytvořený pomocí AI. Nejde ale o jednoduchý úkol a bude záležet i na tom, jak se k tomu postavíme jako společnost. Z vlastní zkušenosti přitom vidím, že pro fotografy i kameramany zůstává jejich práce především formou uměleckého vyjádření. Lidský prvek a záměr tak podle mě zůstávají nenahraditelné.

Jak AI ovlivňuje procesy v rámci vaší firmy?

Využíváme ji při tvorbě obsahu, v některých pracovních procesech, při komunikaci a potřebě simultánních překladů nebo v rámci konfigurace našich produktů. Některé věci, které by dříve dělal kvalifikovaný IT člověk, dnes zvládá technologie. Obecně ale v Canonu spíše vyčkáváme, umělá inteligence tady není až tak rozšířená, protože máme jisté obavy z její bezpečnosti. Pracujeme jen s uzavřeným systémem Microsoft Copilot. Zejména v kancelářském provozu a pracovních procesech jsem přesvědčený, že bychom ji mohli používat mnohem více, což je nyní strategie EMEA regionu. Téměř vůbec ji zatím nevyužíváme ani v logistických procesech. Zejména proto, že se jedná o členité systémy propletené mnoha oblastmi.

Canon je také výrobce tiskáren. Jak se mění tato oblast? Je pravda, že tisk už je „mrtvý“, jak posledních pár let slýcháme?

Mrtvý není, ale je pravda, že role tisku se v posledních pěti, šesti letech výrazně změnila. Zrychlující se digitalizace, důraz na sdílení a spolupráci na dokumentech, to všechno má na tisk velké dopady. Obecně se snižuje potřeba tisku v kancelářích, současně jsme ale v posledních letech viděli nárůst v kategorii domácích tiskáren. Bylo to způsobené zase především pandemií, kdy spousta lidí pracovala z domova a u mnohých tento trend přetrval. Je to kategorie, která si drží stabilní hodnoty. Lidé stále mají potřebu tisknout, některé dokumenty jsou potřeba v papírové podobě. V kancelářích se běžně využívají tiskárny kombinované se skenery, které dnes získávají na významu, protože slouží k digitalizaci dokumentů. O přetrvávajícím významu pak svědčí i kategorie produkčního tisku.

V jakém smyslu? 

Produkční tisk vidíme všude kolem sebe. Třeba na obalech produktů, letácích, bannerech nebo i oblečení. Spolu s kategorií foto a video vybavení vnímáme produkční tisk jako oblast s největším potenciálem růstu.

Z jakého důvodu?

Asi v osmdesáti procentech tisku se stále využívají analogové technologie, jako jsou ofsetový a embosovaný tisk nebo sítotisk. Postupně se ale přechází k digitálním technologiím, které dokáží zajistit podobnou kvalitu, avšak s vyšší rychlostí a nižšími náklady. Zatímco v kancelářském segmentu dnes můžete růst pouze na úkor konkurence, v produkčním tisku dochází k náhradě zastaralých technologií, takže s konkurencí tolik bojovat nemusíme. Navíc tento sektor ve střední Evropě dál roste. Máme tady řadu firem, které tisknou pro západní Evropu, kde jsou ceny vyšší. Pořád platí, že v regionu střední Evropy pocházejí přibližně tři čtvrtiny našich příjmů z komerčních, kancelářských a domácích tiskáren, čtvrtina pak z foto a video příslušenství.

Jak se trendy a potřeby zákazníků ve střední Evropě liší od ostatních regionů?

U koncových zákazníků hrají zásadní roli především finanční možnosti, přičemž rozdíly jsou patrné i v rámci samotného regionu. Například v Polsku a Česku mají lidé obecně více prostředků na koníčky či luxusnější produkty než na Slovensku nebo v Maďarsku. To je dáno jak ekonomickou situací, tak i politickým prostředím, které má na výdaje lidí výrazný vliv. U produkčního tisku pak na západních trzích vnímám o něco silnější ochotu přecházet na digitální technologie, zatímco ve střední Evropě je tento proces pomalejší.

Z jakého důvodu?

Může to souviset s vyšším zastoupením starší generace podnikatelů.Řada současných majitelů firem totiž vyrůstala před revolucí a začala podnikat v devadesátých letech, kdy se trhy teprve otevíraly. Museli si najít cestu a soustředili se primárně na svůj hlavní byznys, což přetrvalo dodnes. Často pak nechtějí řešit marketing, reklamu, inovace nebo přechod k novějším technologiím, když jim roky bez problémů funguje stávající nastavení. A nejsou to jen samotné tiskárny, ale třeba i cloudové služby.  Ve střední Evropě máme mnohem větší potíž přesvědčit zákazníky, aby na ně přešli a využívali je. Lidé tady méně věří jejich zabezpečení, nemají v ně důvěru. Do technologií se často začíná víc investovat až ve chvíli, kdy společnost převezmou potomci zakladatelů.