Průměrná česká domácnost je kvůli mírnému poklesu mandatorních (nutných) výdajů a nárůstu disponibilních úspor také schopna více spořit. Pokud by Češi chtěli, dokázali by odložit stranou 29 procent svých příjmů, což je o čtyři procentní body více než v předchozím čtvrtletí.
„Náš dlouhodobý průzkum ukazuje, že Češi málo utrácejí a z obav o svou budoucnost jsou ve výdajích více než opatrní. Za rok a půl, po který sledujeme spořicí chování Čechů, došlo k nárůstu úspor dokonce o tolik, že dnes jsou lidé schopni ufinancovat chod své domácnosti až o měsíc a půl déle než na začátku sledovaného období,“ komentoval výsledky ředitel retailové části ING Bank Libor Vaníček.
Středoškoláci a vysokoškoláci mají našetřeno více
Středoškolsky vzdělaní lidé s maturitou a vysokoškoláci přitom mají dostupné úspory na více než čtyři měsíce, zatímco lidé se základním vzděláním jen na pokrytí asi dvou a půl měsíce.
Na konci roku 2011 si mohla česká domácnost odložit stranou jen necelou pětinu svých příjmů. Díky vyšším příjmům mají nejvyšší spořicí potenciál tradičně domácnosti se zastoupením vysokoškolsky vzdělaných osob. Průměrné úspory domácnosti představovaly přibližně 115 tisíc Kč. Průměrné pravidelné výdaje české domácnosti činily přibližně 23 tisíc korun.
