Alphabet a sázka na rok 2126: Technologický gigant si půjčuje na celé století

Vážená e15 investorská komunito,

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Na konci minulého týdne nastal na amerických akciových trzích prudký obrat, kdy po několikadenním poklesu zaznamenaly přední akciové indexy nárůst o zhruba tři procenta – nejlépe reagoval Dow Jones, který poprvé v historii překonal magickou hranici 50 tisíc bodů. Tržní euforie doprovázela do začátku nového týdne i Japonsko, kde předběžné parlamentní volby vyhrála premiérka Sanae Takaichi, z čehož dokonce těžil i Warren Buffett –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jak? To se dozvíte v dnešním dílu spolu s⁠⁠⁠⁠⁠⁠ detaily rekordní dluhopisové emise třetí nejhodnotnější společnosti na světě Alphabetu.

V tomto vydání se dozvíte  ✅

• Proč u akciových indexů neplatí poučka „nový je vždycky lepší“
• Kam se bude ubírat Japonsko po předčasných volbách
• Jak Alphabet posunul emisi dluhopisů na novou úroveň

Stručně  📻

All that is gold does not glitter…

Zatímco oči nové generace investorů byly v posledních měsících přilepené ke grafům Nvidie a bitcoinu, nejstarší a nejznámější burzovní index světa Dow Jones Industrial Average (DJIA) v uplynulém týdnu poprvé pokořil hranici 50 tisíc bodů. Tento milník přichází necelé dva roky poté, co index překonal 40 tisíc bodů. To potvrzuje jeho aktuální hot streak, během něhož válcuje svou modernější konkurenci v podobě indexů S&P 500 i technologického Nasdaqu 100.

Pro generaci Z a mileniály je tento stařičký index, který byl Charlesem Dowem a Edwardem Jonesem vytvořen ještě v 19. století, téměř neviditelný, jelikož často dávají přednost technologickým titulům či kryptoměnám, u nichž věří, že jim přinesou ony life-changing výnosy ideálně v co nejkratším horizontu.

Paradoxně právě tato „staromódní“ struktura a zaměření na reálnou ekonomiku jsou motorem jeho současného úspěchu. Investoři v roce 2026 sázejí na širší oživení ekonomiky a přesouvají kapitál z přehřátých technologických firem do sektorů, jako jsou průmysl, materiály a spotřební zboží, které v poslední době výkonnostně překonávají zbytek trhu. Zatímco S&P 500 a Nasdaq 100 zůstávají silně závislé na technologických gigantech a mánii kolem umělé inteligence, Dow Jones nabízí stabilitu a vyváženost, kterou trh momentálně oceňuje.

Veterán tržních analýz Ed Yardeni připomíná, že podobná skepse vůči „zastaralému“ indexu panovala i koncem 90. let, těsně před splasknutím internetové bubliny, kdy se ukázalo, že nudná stabilita může být nakonec tou nejlepší investicí.

„Takaichi trade“ vystřelil Nikkei na rekordy, dluhopisy ale varují

Japonské finanční trhy navázaly na konec minulého týdne a bouřlivým růstem oslavily drtivé vítězství premiérky Sanae Takaichi v předčasných parlamentních volbách. Výsledek, který vládní koalici zajistil takzvanou supervětšinu, dává premiérce mandát k prosazování agresivní hospodářské politiky a zásadních změn v oblasti národní bezpečnosti. Investoři na tuto politickou stabilitu zareagovali s nadšením a japonský akciový index Nikkei 225 posílil během pondělní seance až o 3,7 procenta. Pohybuje se tak na novém historickém maximu.

Nejvýraznějším vítězem voleb se stal obranný průmysl a investoři sázejí na to, že Takaichi využije svou nově nabytou politickou sílu k urychlení vojenských reforem. Dvoutřetinová většina v dolní komoře parlamentu její liberálně demokratické strany (LDP) jí teoreticky umožňuje prosadit revizi pacifistické ústavy a explicitně v ní ukotvit právo na držení armády. Reakce byla po zveřejnění výsledků voleb okamžitá a například společnost Kawasaki Heavy Industries vzrostla od pátečního večera o téměř 18 procent na nová maxima.

Pozadu nezůstala ani společnost Mitsubishi Heavy Industries s nárůstem o více než pět procent. Očekává se také uvolnění regulací pro vývoz zbraní, což japonským firmám otevře dveře k expanzi na zahraniční trhy a umožní jim lépe konkurovat například jihokorejským zbrojovkám – analytici tudíž předpokládají, že obranné tituly se nyní stanou dlouhodobým středem pozornosti.

Volební euforie se přelila i do sektoru tradičních obchodních domů, které jsou dlouhodobě v hledáčku legendárního investora Warrena Buffetta. Jeho konglomerát Berkshire Hathaway drží podíly v pěti největších z nich – Itochu, Marubeni, Mitsubishi, Mitsui a Sumitomo. Pondělní rallye v Tokiu vynesla akcie čtyř z těchto pěti firem na nová historická maxima a od chvíle, kdy Buffett v roce 2020 oznámil své investice do těchto společností, vzrostla hodnota jejich akcií o stovky procent (v rozmezí 280 až 832 procent), což potvrzuje, že sázka na japonské korporátní giganty se mu značně vyplácí.

Zatímco akciové trhy slaví, dluhopisový trh vysílá varovné signály ohledně daně, kterou bude nutné zaplatit za premiérčin prorůstový program, jelikož Takaichi plánuje masivní vládní výdaje a investice do ekonomiky, což vyvolává obavy z růstu inflace a fiskálního deficitu. Výnosy desetiletých japonských státních dluhopisů v reakci na to vzrostly o 0,051 procentního bodu na úroveň 2,285 procenta. Tento nárůst odráží očekávání, že vláda bude muset pro financování svých plánů včetně slibovaného pozastavení spotřební daně na potraviny či posílení obrany upisovat více dluhu.

Podle analytiků však kombinace politické stability, strukturálních reforem a podpory strategických sektorů činí z Japonska v očích globálních investorů atraktivní destinaci pro kapitál navzdory obavám z rostoucího zadlužení.                                                                          

Téma týdne 🗞️

Technologický gigant Alphabet, mateřská společnost Googlu, se chystá k historickému kroku, který na trzích nebyl k vidění od dob internetové horečky. V rámci své nejnovější masivní dluhové emise plánuje společnost nabídnout dluhopisy se splatností neuvěřitelných sto let, čímž fakticky sází na to, že její dominance přetrvá až do dvaadvacátého století. Tento vzácný finanční nástroj, který naposledy v technologickém sektoru využila Motorola v roce 1997, bude denominován v britských librách a cílí primárně na specifickou skupinu konzervativních investorů, jako jsou penzijní fondy a pojišťovny. Spolu s librovými dluhopisy plánuje společnost údajně emitovat i dluhopisy denominované ve švýcarských francích a dolarech, přičemž dluhopisy v domácí měně plánují vybrat až 15 miliard dolarů.

Zpráva přichází pouze týden poté, co technologická společnost Oracle oznámila vlastní emisi v hodnotě dosahující 25 miliard dolarů, přičemž poptávka byla daleko větší a investoři zadali objednávky na nákup dluhopisů v hodnotě přesahující astronomických 129 miliard dolarů, čímž překonali rekord společnosti Meta z minulého října o čtyři miliardy, kdy společnost upsala 30 miliard dluhu v největší emisi korporátních dluhopisů s vysokým ratingem minulého roku.

Motivací pro tento krok však není nedostatek hotovosti, nýbrž tvrdá realita nákladů spojených s vývojem umělé inteligence, která mění dříve konzervativní technologické firmy v agresivní dlužníky. Alphabet totiž oznámil, že jeho kapitálové výdaje mohou letos dosáhnout astronomických 185 miliard dolarů, což je dvojnásobek částky utracené v loňském roce a zároveň suma, kterou společnost investovala za poslední tři roky dohromady.

Tyto prostředky jsou nezbytné pro financování výstavby datových center a nákup čipů, bez nichž nelze v závodě o dominanci na poli umělé inteligence uspět. Společnost se tak připojuje k trendu takzvaných hyperscalerů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ velkých hráčů, mezi něž se řadí i zmíněná Meta nebo Microsoft –, kteří si letos podle odhadů banky Morgan Stanley půjčí na dluhopisových trzích až 400 miliard dolarů, což je výrazný skokový nárůst oproti loňským 165 miliardám.

Pro uvedení aktuální dluhopisové emise Alphabetu do kontextu lze uvést, že ještě minulý březen vykázala společnost celkový dlouhodobý dluh ve výši menší než 11 miliard dolarů. Tento fakt poukazuje na to, jak agresivně se začaly technologické společnosti v posledním roce zadlužovat s vidinou medailových pozic AI závodu či spíše s vidinou obavy, aby jim neujel vlak.

Společnost není v oblasti emise dluhopisů s dlouhou durací žádným nováčkem. V rámci nedávné listopadové emise, která vynesla Alphabetu 17,5 miliardy dolarů, prodala společnost padesátiletý dluhopis a jednalo se tak podle agentury Bloomberg o nabídku korporátních technologických dluhopisů denominovaných v amerických dolarech s nejdelší splatností loňského roku. Ačkoliv se prodej stoletého dluhu může jevit jako projev neochvějné sebedůvěry, historie varuje, že technologické odvětví je neúprosné a riziko zastarání obchodního modelu v tak dlouhém horizontu je extrémní.

Mementem zůstává případ maloobchodního řetězce J.C. Penney, který vydal stoletý dluhopis v roce 1997, aby o pouhých 23 let později zbankrotoval. To staví investory před otázku, zda bude Google v roce 2126 stále existovat, nebo zda se stane jen další kapitolou v dějinách korporátních bankrotů.                                                                                                                    

Co by vám nemělo uniknout 🚨

💥 Jak říká Warren Buffett: „Teprve až opadne příliv, zjistíte, kdo plaval nahý.“ Současná korekce na Wall Street však neodhalila jen problémy, ale také skryté drahokamy. Agresivní výprodeje srazily ceny kvalitních firem na úrovně, které se aktivním investorům naskytnou jen jednou za několik let. Jaroslav Bukovský v nové analýze vytipoval konkrétní tituly, které čekají na svůj velký návrat. Jaké to jsou? To se dočtete na webu e15.

💥  Během pouhých dvou dnů zmizely z trhu stovky miliard dolarů, když se ukázalo, že návratnost investic do AI může trvat déle, než se čekalo. Tento strach srazil nejen technologický index Nasdaq, ale i bitcoin, který se propadl o 20 procent od začátku roku. Kdo se aktuálně řadí na trzích mezi poražené? Marek Schwarzmann popisuje v článku na webu e15.

💥  Stromy nerostou do nebe,“ varují veteráni Wall Street, zatímco Dow Jones slaví padesátitisícový milník. Pod povrchem rekordních čísel se totiž děje něco zásadního – index dopravy vzrostl o 25 procent a naznačuje, že kapitál se přesouvá z virtuálního světa zpět do továren a logistiky. Opakuje se scénář z roku 1900 nebo dot-com bubliny? Dočtete se na WSJ.

Osobnost týdne 👑

Brad Katsuyama (*1979) je kanadský finanční manažer a spoluzakladatel burzy IEX (Investors Exchange), který si na Wall Street vybudoval pověst morálního hrdiny bojujícího za férovost finančních trhů proti predátorským praktikám vysokofrekvenčního obchodování. Narodil se v Markhamu v kanadském Ontariu a svou kariéru odstartoval v Royal Bank of Canada (RBC), kde se vypracoval až na pozici globálního ředitele pro elektronické obchodování v New Yorku. Jeho pohled na fungování burzy se začal radikálně měnit kolem roku 2008, kdy si jako jeden z prvních začal všímat podivných anomálií, při nichž mu likvidita doslova mizela před očima v důsledku technologické převahy algoritmů. V roce 2012 tak opustil lukrativní místo v bance a založil IEX, platformu navrženou k ochraně investorů pomocí fyzického „zpomalovače“ dat.

Katsuyamův hvězdný moment přišel v roce 2014 s vydáním bestselleru Michaela Lewise Flash Boys: A Wall Street Revolt, který ho vykreslil jako ústřední postavu revolty proti zmanipulovanému (rigged) systému. Zatímco zástupci vysokofrekvenčních firem jeho závěry napadali, on v televizních debatách a před Kongresem obhajoval, že mikrosekundové arbitráže poškozují běžné investory. Tato odvaha mu vynesla status celebrity a nakonec i vítězství, když IEX v roce 2016 navzdory silné lobby získala licenci plnohodnotné veřejné burzy. V současnosti stojí jeho odkaz na tom, že technologický pokrok se nesmí dít na úkor transparentnosti a že i v často cynickém světě financí může jednotlivec změnit status quo, pokud má odvahu postavit se proti miliardovým zájmům nejrychlejších obchodníků světa.

Graf týdne 📊

Na grafu je zobrazen vývoj objemu kapitálových výdajů společnosti Alphabet v posledních deseti letech. Na rok 2026 dosahují plánované výdaje objemu 180–190 miliard dolarů, což je v porovnání s předchozími roky výrazný nárůst, který podtrhuje aktuální náladu v technologickém sektoru a snahu společností o co největší těžení z benefitů umělé inteligence.    

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst.

Děkuju a přeji hezký den!