Wall Street čelí nové hrozbě. Přichází z místa, které bývá považováno za bezpečné
- Výnos desetiletých amerických dluhopisů se přiblížil pěti procentům, čímž roste tlak na propad Wall Street.
- Dražší státní dluh zdražuje financování firem i domácností a zvyšuje riziko problémů v části ekonomiky s horší kondicí.
- Za růstem výnosů stojí vysoké rozpočtové schodky a obavy z inflace, což může přerůst v širší krizi důvěry.
Amerika je v nesnázích a investoři jí to neváhají dát naplno pocítit. Zatím především ti dluhopisoví, nemusí ale trvat dlouho a může dojít i ke kolapsu Wall Street s důsledky pro zbytek světa. Velký kapitál totiž hodlá dále půjčovat americké vládě jen výměnou za stále vyšší úroky. Výnos požadovaný investory za desetiletou půjčku Americe se tak v posledních dnech přiblížil na dosah pěti procent. Běžně si tak draho Washington půjčoval naposledy před 20 lety. Drama pro státní pokladnu se přitom může přelít i do zbytku ekonomiky prostřednictvím propadu na Wall Street.
Wall Street v ohrožení
„Vyšší úrokové sazby státních a korporátních dluhopisů lákají investory, aby přesunuli část kapitálu z akcií do instrumentů s pevným výnosem,“ vysvětluje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Velký kapitál funguje tak, že neustále srovnává hypoteticky dosažitelný zisk na akciových trzích s výnosem z bezpečných státních dluhopisů. V okamžiku, kdy výnos dluhopisů chronicky roste, může nastat kritická mez, kdy se pro investory stane výhodnější prodat akcie a koupit státní bondy. Výsledkem by tak mohl být propad Wall Street a omezený prostor pro tržní rekonvalescenci.
„Když bezpečný americký dluhopis nabízí kolem pěti procent, je pro investory mnohem těžší obhájit extrémně vysoké ceny akcií,“ zdůrazňuje analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Znepokojivá je i rychlost trendu zdražování amerického dluhu. Ještě koncem letošního února požadovali investoři za desetiletou půjčku Washingtonu jen čtyři procenta, tedy o pětinu méně. Začátek strmého růstu výnosu až k současným pěti procentům odstartovala primárně hormuzská krize. Poté začaly stoupat dluhopisové výnosy nejen v Americe, ale i v dalších zemích světa včetně Česka.
„Lze vidět, že ruku v ruce s výnosy amerických státních dluhopisů výrazně rostou i výnosy korporátních dluhopisů,“ zdůrazňuje portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. To jinými slovy znamená, že výnosově stále atraktivnější státní dluhopisy přetahují na svou stranu kapitál, který by byl jinak ochoten investovat do soukromých firem. V důsledku tak roste tlak na firmy, aby za své dluhopisy nabízely ještě vyšší úrok než stát. „Hrozí tak, že může přijít finanční nehoda, například rostoucí bankroty u emitentů dluhopisů špatné kvality,“ zdůrazňuje Pfeiler.
Dramatické důsledky
Rostoucí náklady firem na dluhy jsou jen jedním z bezprostředních důsledků rostoucích výnosů státních dluhopisů. „Stěžejní konsekvence je nárůst úroků spotřebitelských a firemních úvěrů. Zejména na americkém hypotečním a nemovitostním trhu už lze sledovat ochlazování,“ říká Tomčiak. Příčinou růstu výnosů jsou přitom primárně obří schodky amerického rozpočtu, kvůli nimž trh vnímá Ameriku jako rizikovějšího dlužníka. Investoři rovněž očekávají vyšší inflaci, kterou chtějí pokrýt právě vyšším výnosem ze své dluhopisové investice.
„Klidně můžeme stát na začátku americké dluhové krize, respektive na začátku krize důvěry,“ varuje Tyleček s tím, že jiskra může přeskočit právě na akcie. „Wall Street zatím drží hlavně díky obrovskému optimismu kolem umělé inteligence, ale pokud budou výnosy dál růst, mohou se právě dluhopisy stát spouštěčem větší korekce na akciových trzích,“ dodává Tyleček. Akcioví investoři přitom už ubírají plyn. Akciový index S&P 500 totiž už za poslední měsíc poklesl o necelá dvě procenta a je zhruba dvě a půl procenta pod svým letošním a zároveň historickým vrcholem.
K pěti procentům začal výnos desetiletého státního dluhopisu americké vlády strmě šplhat například v srpnu roku 2023. Během následujících tří až čtyř měsíců, během nichž rostly výnosy dluhopisů, tehdy akciový index S&P 500 postupně oslabil o více než šest procent. Aktuálně by to znamenalo, že současné trhy jsou zhruba v první třetině své několikaměsíční korekce.
Takřka úsměvně se přitom jeví výnosové dno desetiletých státních dluhopisů, které před šesti lety na počátku pandemie leželo na úrovni 0,2 procenta ročního úroku. Stalo se tak poté, co americký Fed čelící potenciální pandemické krizi srazil úrokové sazby prakticky na nulu.
