Éra poplatků nekončí, banky inkasují na klientských investicích
České spořitelně tak například celkový příjem z poplatků navázaných na vedení účtů, úvěry a platby kartami proti loňsku o 15 procent klesl, poplatkové inkaso z klientských obchodů s cennými papíry naopak o 12 procent vzrostlo. Právě spořitelna si přitom z tržního koláče českých poplatků uzmula nejvíce, a to přes deset miliard korun.
„Loňský výběr poplatků byl ovlivněn zejména vyšším příjmem z investičních produktů, což kompenzovalo pokles výnosu z tradičních produktů,“ potvrzuje i mluvčí ČSOB Pavla Hávová. Banka si tak loni přilepšila na poplatcích takřka o půl miliardy korun. Více na poplatcích ale od klientů vybraly i Komerční banka nebo UniCredit.
Pět největších bank loni klientům srazilo na poplatcích 29,3 miliardy korun, jen o necelých dvě stě milionů méně než rok předtím.
„S klesajícími úroky na běžných depozitních produktech se klienti více zajímají o investování, objem investic nám tedy roste,“ říká Klára Pačesová z České spořitelny.
Početnější investorská základna z řad klientů zároveň začíná banky lákat k myšlence, jak je lépe vytěžit. „V loňském roce jsme v případě investičních produktů mírně zvýšili vstupní poplatky,“ uvádí Petr Plocek z UniCredit, která si loni celkově přilepšila takřka o 300 milionů korun.
Příliv peněz do smíšených fondů
„V loňském roce nastal poměrně masivní příliv peněz do smíšených investičních fondů, z větší části se tak stalo prodejem těchto produktů v pobočkách bank. Pro bankovní skupiny je to výnosově zajímavé, vedle vstupních poplatků inkasují jejich sesterské investiční společnosti pravidelné poplatky za správu,“ uvádí investiční analytik Partners Aleš Tůma.
Podle něho nejsou v bankovních nabídkách výjimkou konzervativní fondy s úrovní poplatků odpovídající podstatně rizikovějšímu investičnímu profilu.
