Na zvláštním a mimořádném bankovním odvodu banky dohromady zaplatily 170 milionů eur. Na druhé straně ušetřily díky sníženému odvodu pojistného a daně z příjmu, avšak transfer státu i tak přesáhl sto milionů eur. Podle analytika z Národní banky Slovenska by ziskovost sektoru klesla jen o dvanáct procent nebýt dodatečné platby.
„V budoucnosti se negativní vliv transferů do veřejných financí pravděpodobně ještě zvýší, a to v důsledku probíhajících diskuzí o implementaci daně z finančních transakcí,“ upozorňuje centrální banka. Dopadem této daně však má být výrazně nižší důsledek speciálních odvodů.
Správci financí nedokázali tento negativní vliv vykompenzovat příjmy od klientů. Meziročně se snížila výnosnost podnikových úvěrů o 51 milionů eur, zastavil se i růst příjmu z poplatků typický pro předchozí období. Za tímto vývojem stojí podle analytiků sílící konkurence, která vedla k poklesu i úvěrové marže. Sektoru se to nepodařilo vyrovnat zvýšením objemu úvěrů, jejich růst se zpomalil, a to hlavně u podniků.
Navzdory tomuto negativnímu vývoji však skončila drtivá většina bankovních domů v zisku. „Vzhledem k složité situaci dosáhla naše skupina dobrých výsledků,“ komentoval jeden z největších hráčů na trhu, VÚB, kterému zisk klesl na necelých 120 milionů eur.
Ne všem bankám se však dařilo. Do mírně červených čísel se dostala Prima banka, důvodem měl být bankovní odvod a investice do rozšiřování poboček. V minusu 2,1 milionu eur skončila OTP banka, která ho též zdůvodňuje nově zavedenými daněmi. „Bez jejich vlivu by banka dosáhla kladného výsledku,“ uvedl člen představenstva Rastislav Matejsko.
