Přestože soudy zastávají jednoznačný názor ohledně neplatnosti smluvních úroků z prodlení ve smlouvách se spotřebiteli, banky, úvěrové společnosti a dodavatelé energií to nepřestávají zkoušet, a ve svých smlouvách a podmínkách si vymiňují úroky přesahující ty zákonné až téměř pětinásobně.
K jejich často jedinému argumentu, že smlouva byla dobrovolně uzavřená v režimu obchodního zákoníku, kde jsou smluvní úroky možné, Martina Vernerová, právní poradkyně časopisu dTest, dodává: „I když se příslušná smlouva uzavírá v režimu obchodního zákoníku, při prodlení bude spotřebitel vždy platit úroky podle občanského zákoníku, tedy 7,75 procenta ročně.“
Zatímco u nebankovních úvěrových společností nezákonné úroky tolik nepřekvapí, jejich hojný výskyt lze bohužel zaznamenat i u bank. „Mezi bankami je dokonce docela složité najít nějakou, která úroky požaduje v zákonné výši. V tomto ohledu si s nebankovními společnostmi nijak nezadají. Naopak pozitivní zjištění je, že problematické z tohoto hlediska nejsou smlouvy největších mobilních operátorů ani pojišťoven,“ konstatuje Vernerová.
Zajímavé je, že věřitelé většinou moc dobře o neplatnosti takových ujednání vědí a hřeší jen na neznalost spotřebitele, který pod nánosem upomínek raději zaplatí, aby se vyhnul případnému soudu. „U soudu to ale vypadá tak, že věřitelé berou žalobu zčásti zpět a spokojují se jen s úroky v zákonné výši,“ uzavírá Vernerová.
Kdo požaduje nezákonné úroky z prodlení
Přehled byl zpracován časopisem dTest v období od 6. - 17. června 2011, kdy zákonné úroky z prodlení dosahovaly výše 7,75 % za rok.
Příklady nezákonných úroků
*Platné pro smlouvy o poskytnutí hypotečního nebo předhypotečního úvěru uzavřené do 31. 12. 2010
