Íránská krize uštědřila klíčovou ránu nejen Číně. Plastový šok už má první oběť i v Česku
- Omezení dopravy přes Hormuzský průliv výrazně zdražilo výrobu plastů, následky se už projevují i v Česku.
- Krize se rychle přelila i do dalších odvětví včetně zdravotnictví, zemědělství nebo výroby polovodičů a tlačí vzhůru ceny potravin i spotřebního zboží.
- Asijské státy kvůli energetickému šoku znovu posilují využívání uhlí a zároveň urychlují snahu snížit závislost na Perském zálivu.
Krize na Blízkém východě už dávno nepředstavuje jen problém pro producenty ropy a zemního plynu. Válka v Íránu a omezení dopravy přes Hormuzský průliv tvrdě zasáhly také asijský průmysl, který je na dodávkách petrochemických surovin z Perského zálivu mimořádně závislý. Nejviditelnější dopady se nyní projevují ve výrobě plastů, ale šok se rychle přelévá i do dalších odvětví – od zdravotnictví přes zemědělství až po výrobu polovodičů.
Asie dováží přibližně 70 procent petrochemických surovin potřebných pro výrobu plastů právě z oblasti Blízkého východu. Výpadky dodávek a prudké zdražení ropy proto okamžitě zvýšily ceny polymerů, jako jsou polyethylen (PE), polypropylen nebo PET, které tvoří základ obalového průmyslu i celé řady výrobků každodenní spotřeby. Plastové obaly, zdravotnické pomůcky, kosmetické obaly či nápojové lahve od konce února výrazně zdražily až o více než 30 procent.
Energetický šok mění strategii Asie
Krize zároveň odhalila hlubokou energetickou závislost Asie na Blízkém východě. Podle Mezinárodní agentury pro energii 80 procent ropy přepravované Hormuzským průlivem směřovalo ještě před válkou právě do asijských ekonomik. Když se dodávky začaly hroutit, vlády hledaly okamžitá řešení. Nejrychlejší variantou se stal návrat k uhlí.
Jižní Korea odložila uzavírání uhelných elektráren, Thajsko zvýšilo výkon svých uhelných zdrojů a Filipíny vyhlásily energetický stav nouze. Indie dala elektrárnám pokyn jet na maximální kapacitu. A dokonce i Čína, která je světovým lídrem v obnovitelných zdrojích, zůstává silně závislá na uhlí jako stabilní záloze pro solární a větrné elektrárny. Přestože se asijské země uhlí vzdát nehodlají, současná situace na Blízkém východě urychluje investice do obnovitelných zdrojů.
Peking už od 90. let systematicky buduje alternativní ropovody a plynovody ze Střední Asie, Ruska nebo z Myanmaru a zároveň masivně investuje do domácí výroby energie: od solárních parků přes vodní elektrárny až po bateriová úložiště. Cílem je omezit závislost na geopoliticky nestabilních regionech.
Podobně jako po pandemii covidu vznikla strategie „Čína plus jedna“, nyní se začíná mluvit o konceptu „Blízký východ plus jedna“, tedy o snaze omezit závislost na Perském zálivu.
Výroba plastů pod tlakem
Důsledky uzavření Hormuzského průlivu se nejrychleji projevily ve zdravotnictví. Nedostatek polypropylenu a PVC začal komplikovat výrobu injekčních stříkaček, infuzních vaků nebo sterilních obalů. Pod tlak se dostal také potravinářský průmysl.
V mnoha asijských zemích plní plastové obaly zásadní roli, protože kompenzují nedostatečně rozvinuté chladicí řetězce. Když obaly zdraží nebo chybějí, rychle roste znehodnocování potravin a zvyšují se logistické náklady. Například malajsijská mlékárenská společnost Farm Fresh uvedla pro The Straits Times, že nedostatek PET pryskyřice způsobil výpadky dodávek baleného mléka do supermarketů.
Krize ale nekončí u plastů. Nedostatek petrochemických surovin dopadl i na výrobu hnojiv, textilu, kosmetiky, obuvi nebo polovodičů. Zvlášť citelný je problém s heliem, jehož významným producentem je Katar, a podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) se šok přelévá i do zemědělství – prudce zdražují hnojiva. Již začátkem dubna MMF upozornil, že narušení dodávek živin pro plodiny přichází právě v období setí a může ovlivnit ceny potravin po celý rok.
Dopady už dorazily i do Česka
Dopady blízkovýchodní krize už mezitím dorazily i do Česka. Příkladem je pád středočeské firmy Czechobal z Čáslavi, jejíž příběh popsaly Hospodářské noviny. Tradičního výrobce obalových materiálů s více než dvacetiletou historií dostihl odchod významného klienta i dramatický růst cen obalových materiálů. Společnost na sebe podala insolvenční návrh.
Firma uvedla, že ceny vstupních materiálů vzrostly o 200 až 300 procent a dodavatelé začali požadovat platby předem. Zároveň prudce pokleslo pojistné krytí obchodů, což komplikovalo nákup zboží i surovin. Czechobal, jehož roční obrat ještě loni přesahoval 130 milionů korun, se tak během několika měsíců dostal do platební neschopnosti.
