Kuponová privatizace: Jak dopadly společnosti a jejich akcionáři

koruna

koruna Zdroj: penize.cz

Kuponová knížka, DIKové, investiční body místo peněz, akciové společnosti a investiční fondy, burza, modrý výpis ze Střediska cenných papírů. Pamatujete? Kuponová privatizace z vás udělala drobného akcionáře v několika z víc než dvou tisíc společností či investičních fondů. Jak tyto společnosti a jejich akcionáři dopadli? Vítejte u prvního dílu seriálu o akciích z kuponové privatizace.

Do kuponové privatizace vstupovaly všechny společnosti zdravé, ale nutno říci, že pouze účetně. Rozpad trhu bývalých socialistických států, nízká produktivita, zastaralé technologie, management zvyklý na centrální plánování a tržní prostředí do té doby nepoznané – to všechno nadělilo podnikům velmi nejistou perspektivu dalšího vývoje.

Zanikla víc než polovina

Přežily především vlajkové lodi ekonomiky jako ČEZ, O₂ (tedy tehdejší Telecom), Komerční banka nebo Česká spořitelna, ve kterých drží majoritní podíl stát nebo jej prodal do rukou silného strategického partnera. Rozhodující podíly ve společnostech získaly investiční fondy, které je dále koncentrovaly a prodávaly zahraničním vlastníkům či managementu společností. Do mnoha společností ale žádné nové peníze nepřišly, a tak si musely pomoci samy, což nezřídka vedlo k existenčním problémům.

Větší polovina z dvou tisíc privatizovaných společností společností zanikla nebo k zániku směřuje. Zní to nevesele, ale vůbec to nemusí znamenat špatnou věc: dvě třetiny společností zanikly v důsledku fúze s jinou společností nebo naopak rozdělením na víc společností, jiné se ovšem rozhodly dobrovolně ukončit činnost a vstoupily do likvidace. A pak tu máme menší půlku: víc než 40 procent společnosti a investičních fondů, které jsou stále činné. Mnohé z nich už ale bez drobných akcionářů.

360 milionů akcií a vybíjení akcionářů

Krátce po skončení kuponové privatizace mělo šest milionů jejích účastníků více než 360 milionů akcií. Každá akcie se tehdy obchodovala na burze, a tak nebylo nic snazšího než prodat akcie nakoupené za tisícikorunu (to byl poplatek za kuponovou knížku) v průměru za několik desítek tisíc korun. Byli ale i šťastnější akcionáři. V době, kdy probíhaly bitvy o ovládnutí společnosti, kurzy některých akcií dosáhly krátkodobě nebeských výšin. Například kurz akcie SELIKO Olomouc v roce 1996 přesáhl deset tisíc korun, dnes je společnost v konkurzu.