Německý diář Petra Fischera: Slib 12 eur za hodinu nabourá systém tarifních smluv
Dvanáct eur hrubého za hodinu. Přesně tak vysokou minimální mzdu slíbila nová německá vláda kancléře Olafa Scholze (SPD) ve svém programovém prohlášení. Byl to jeden z důležitých bodů Scholzovy předvolební kampaně, který mu pomohl vyhrát volby. Není tudíž divu, že vláda chce tento krok prosazený do programu sociální demokracií udělat už letos, tedy v prvním roce svého vládnutí. Na zákon o vyšší minimální mzdě, který by podle údajů německého statistického úřadu měl příjmově pomoci více než sedmi milionům lidí pobírajícím v Německu nižší mzdu než 12 eur za hodinu, se ale chystají i zaměstnavatelé, kteří ve zvýšení minimální mzdy vidí ohrožení zaměstnanosti a velké otřesy na trhu práce.
Němečtí zaměstnavatelé tradičně argumentují přílišnou svázaností pro podniky a podnikatele, kteří tak nemohou pružně reagovat na to, jak se jim v podnikání daří a jak se mění trh (silně zasažena bude gastronomie). Minimální mzda na hranici 12 eur za hodinu podle nich neodpovídá současným poměrům německé ekonomiky, jež se musí vyrovnávat s výpadky v dodávkách dílů a surovin, s opatrností při spotřebě i s rostoucí inflací.
Zaměstnavatelé považují snahu Scholzovy vlády za poškození sociálního dialogu, který po složitých peripetiích před sedmi lety za vlády Angely Merkelové vůbec došel k tomu, že Německo nějakou minimální mzdu má mít.
Stalo se tak přesto, že sama Merkelová nebyla o užitečnosti minimální mzdy přesvědčena, a také díky zachování jisté autonomie v nastavování tarifů v odlišných druzích zaměstnání, která je zaměstnavatelům zaručena dokonce ústavně. Vznikla tak vládní Komise pro minimální mzdu, která, podobně jako to v Česku dělají regulační energetické úřady, nastavovala výši minimální mzdy na základě dohody tripartity vycházející ze skutečného stavu ekonomiky.
„Jakmile vláda tento zákon schválí, budu to považovat za hrubé porušení tarifní autonomie,“ prohlásil prezident Svazu zaměstnavatelů Rainer Dulger, který také jasně naznačil, že v zájmu podnikatelů bude následně právně jednat. Tedy že na takový zákon podá stížnost u Ústavního soudu.
Proti zákonu se stavějí i nezávislí odborníci. Například Holger Bonin z Institutu pro budoucnost práce (IZA) tvrdí, že minimální mzda ve výši 12 eur za hodinu může vážným způsobem změnit podmínky na trhu, mimo jiné ovlivnit dohodnuté tarifní smlouvy, které v Německu nemá každý, a být tak fakticky jakousi nepovolenou podporou hospodářské soutěže. Zvýšení minimální mzdy na 12 eur za hodinu prakticky zneplatní kolem dvou set dohodnutých tarifních smluv, jež jsou dnes v nastavených částkách nižší, ale pořád výše než aktuální minimální mzda.
Rainer Dulger mluvil v televizi především o nepatřičném vpádu politiky na pole ekonomické. „Komise pro minimální mzdu je tu od toho, aby hlídala růst minimální mzdy, a ne aby dělala politiku,“ prohlásil Dulger. Dulger je rozhodnut, že po druhém letošním zvýšení minimální mzdy zaměstnavatelé z Komise pro minimální mzdu odejdou. Jde o zjevný nátlak na vládu, aby se svým rozhodnutím pohnula dopředu a aby jasně řekla, kdy a jak se bude mzda zvyšovat a jak se v jejím nastavování bude pokračovat dál, když novou výši minimální mzdy určili od stolu politici. Jde spíše o diplomatické tempo.
Zaměstnavatelé jistě dobře vědí, že SPD, FDP a Zelení už slíbili, že po zvýšení minimální mzdy na 12 eur za hodinu bude Komise pro minimální mzdu opět ustavena a o minimální mzdě v Německu se bude dál rozhodovat v tripartitě. Kancléř Scholz mimo jiné tvrdí, že tak velké jednorázové zvýšení musí vláda udělat, aby se srovnaly podmínky pro všechny například po covidové krizi.
Trh práce: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od roku 1989
Do debaty o vyšší minimální mzdě a porušování ústavně zaručené tarifní autonomie se zapojil i šéf Německého odborového svazu (DBG) Reiner Hoffmann, který se velmi nepřekvapivě postavil zcela za vládní návrh. Tedy zvýšit mzdu jednorázově na 12 eur za hodinu a pak o nastavení minimální mzdy jednat průběžně v rámci příslušné vládní komise. „Nám odborům je jasné, že je to až to druhé nejlepší řešení. Tím prvním nejlepším by samozřejmě bylo svázání tarifů na slušné mzdové úrovni,“ soudí Hoffmann.
Minimální mzda v Německu
Pobírá ji aktuálně 7,2 milionu lidí.
V Německu existuje teprve od roku 2015. Poprvé byla nastavena na vyjednané úrovni 8,5 eura za hodinu.
Od prvního ledna letošního roku byla aktuálně zvýšena z 9,60 eura o dvaadvacet centů. V červenci má dojít k dalšímu zvýšení, které se dojednalo na Komisi pro minimální mzdu, a to až na 10,75 eura.
Nová německá vláda slíbila zvýšení minimální mzdy na 12 eur za hodinu.
