Peking to přehnal s výrobou solárů a brzdí. Brusel nechce čínské střídače, pro Česko to může být problém
- Podíl čínských firem na globální výrobě u některých komponentů ve fotovoltaickém dodavatelském řetězci přesahuje devadesát procent.
- Výrobci jsou doma pod obrovským tlakem a Peking hledá řešení krize v přebujelém odvětví.
- Brusel nechce financovat čínské střídače. Česká Solární asociace se bojí, že zdejší trh nebude pro evropské výrobce zajímavý.
Čína nyní produkuje mnohem více solárních součástek, než dokáže udat doma i na světových trzích. I kdyby válka v Íránu dramaticky oživila zájem o fotovoltaické instalace, nabídka bude nejspíš pořád převyšovat poptávku. Peking proto zahájil kampaň zaměřenou na řešení nadprodukce. Čínský problém přitom může ještě nabobtnat. Brusel chce z bezpečnostních důvodů vyřadit z unijně financovaných projektů střídače tohoto původu. Česko může mít potíže se sháněním alternativ.
Podíl Číny na všech fázích výroby solárních panelů podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) přesahuje osmdesát procent. V případě některých polotovarů se blíží ke stovce procent. Průmysl asijské velmoci se ale potýká s problémem nadměrné kapacity kvůli intenzivní domácí konkurenci. Vláda tento fenomén označuje za involuci, nejspíš aby se vyhnula citlivému termínu nadprodukce.
Cenová válka producentů by měla skončit
„Čínský solární sektor se ocitl v prudké cenové válce, protože výrobní kapacita daleko převyšuje globální poptávku,“ podotýká americké Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Už v roce 2024 měl svět podle IEA dostatečnou kapacitu pro výrobu více než dvojnásobku skutečně instalovaných modulů.
Příčinou čínského boomu byly na počátku dvacátých let pozemkové, daňové a finanční pobídky, které přilákaly masivní kapitál a vyvolaly bezhlavé investice. Už v roce 2023 přišly problémy, propady cen a potíže se jen prohlubují. „K tomu dochází současně s rostoucím odporem vůči globalizaci čínských firem,“ konstatuje CSIS s tím, že Spojené státy i EU Číně stále více komplikují přístup na trhy s vysokou hodnotou.
Představitelé čínské vlády se letos už několikrát setkali s výrobci fotovoltaiky, kteří se potýkají se ztrátami. Peking došel k závěru, že je potřeba zatáhnout za brzdu, a vyzývá ke koordinované snaze o zmírnění krize. Ta by měla zahrnovat kontrolu kapacity a cen, fúze a akvizice a ochranu duševního vlastnictví k podpoře rozvoje vysoce kvalitního fotovoltaického průmyslu.
Válka přinesla naději, výrobci jsou ale skeptičtí
Určitou nadějí se pro čínské výrobce stal konflikt na Blízkém východě, který zejména asijské země nutí přehodnocovat svou závislost na fosilních palivech z dovozu. Z údajů energetického think tanku Ember vyplývá, že export čínských solárních panelů a materiálů pro jejich výrobu dosáhl v březnu rekordních 68 gigawattů.
Ember poznamenává, že regiony nejvíce postižené energetickou krizí, jako například Indie, zaznamenaly jeden z nejprudších nárůstů poptávky po čínském fotovoltaickém zboží. Profit pro Čínu však může být krátkodobý. „Země dovážejí solární moduly v rekordním množství a budují si vlastní domácí montážní a výrobní kapacity,“ podotkl analytik think tanku Euan Graham.
Samotní čínští výrobci solárních panelů tvrdí, že jakékoli zvýšení globální poptávky po obnovitelné energii v důsledku šoku z narušení dodávek ropy a plynu významně nezmírní problém nadměrné kapacity v odvětví. „Ceny by mohly mírně vzrůst nebo by se mohla mírně zvýšit globální poptávka, ale nebude to mít vážný dopad na celkovou dynamiku nabídky a poptávky,“ řekl Reuters minulý měsíc anonymně jeden z čínských manažerů solárního průmyslu.
„Nadměrná kapacita je velmi vážná a v krátkodobém horizontu nebude odstraněna. Průmysl je pod extrémním tlakem,“ tvrdí další zdroj z branže. Dva jiní manažeři oslovení agenturou sdělili, že od začátku války žádný nárůst poptávky nezaznamenali.
Evropská komise nevěří v bezpečnost čínských invertorů
Do problémů se mohou dostat nejen producenti panelů, ale také výrobci střídačů, které jsou důležitou součástí solární elektrárny. Jejich základní funkcí je přeměna stejnosměrného proudu z panelů na proud střídavý, zároveň ale řídí výrobu a rozvod elektřiny do spotřebičů a sítě. Mají na starosti i odpojení elektrárny od sítě v případě výpadku a zálohování vybraných spotřebičů. Jsou připojeny k internetu a často k nim lze přistupovat vzdáleně.
A právě tyto funkce činí z měničů bezpečnostní problém. Řada analytiků i politiků už delší dobu upozorňuje na nebezpečí nákupu „mozků“ elektráren z rizikových zemí. Nyní Evropská komise oznámila, že postupně znemožní používání čínských invertorů v projektech, na které jdou přímo i nepřímo unijní prostředky. Restrikce, které dopadnou na firmy jako Huawei a Sungrow, by měly plně naběhnout do příštího dubna.
„Identifikovali jsme vážná ekonomická a kybernetická bezpečnostní rizika,“ citoval web Euronews nejmenovaného unijního úředníka. Hodnocení komise podle něj vycházelo z utajovaných i neutajovaných důkazů poskytnutých několika členskými státy. Brusel doufá, že tento krok vyvolá dominový efekt mezi členskými státy i partnerskými zeměmi.
Brusel míní, že s alternativami a jejich cenou nebudou potíže
Peking se proti kroku ohradil. „Čína to odmítá přijmout a rozhodně se proti tomu staví,“ uvedl mluvčí ministerstva obchodu. Dodal, že země bude politiku EU monitorovat a hodnotit a přijme opatření na ochranu zájmů čínských firem. „Naléhavě vyzýváme evropskou stranu, aby okamžitě ukončila stigmatizaci Číny jako vysoce rizikové země a upustila od nekalých a diskriminačních praktik vůči čínským výrobkům,“ zdůraznil mluvčí.
V EU se rozjela diskuse o možném narušení dodávek střídačů a jejich zdražení. Čínští výrobci dominují globálnímu trhu s odhadovaným 80procentním podílem. Brusel se ale domnívá, že existuje dostatečná alternativní dodavatelská kapacita v zemích jako Japonsko, Jižní Korea, Švýcarsko a Spojené státy. Také očekávaný cenový dopad podle něj bude omezený.
„Je možné zvýšit výrobní kapacity během několika měsíců na úroveň potřebnou k pokrytí poptávky,“ míní podle Deutche Welle i Christoph Podewils, šéf European Solar Manufacturing Council, která reprezentuje zájmy evropského solárního průmyslu.
České měření po fázích a chybějící zastoupení nečínských firem
Výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář však hledí se znepokojením na plán, který by se podle něj mohl dotknout skoro všech projektů, od domácích elektráren po velké. „Vnímáme samozřejmě nutnost diverzifikace zdrojů a dodavatelských řetězců i snahy posílit evropský průmysl. Zároveň se ale obáváme, že plány Evropské komise opomíjejí situaci, ve které jsou menší členské státy jako Česko,“ podotýká.
Tvrdí, že v České republice v současnosti mnoho nečínských producentů nemá vlastní zastoupení a podporu v češtině. „Pro mnoho výrobců prostě nejsme klíčovým trhem. Při plánování projektů větších FVE, ale i baterií, je však komunikace s výrobcem naprosto klíčová. Čínské firmy zde své místní týmy mají,“ vysvětluje. „Někteří lidé v komisi mají pocit, že se střídač kupuje, jako když kupujete online boty ze zahraničí, a že to vyřeší vnitřní trh,“ prohlásil.
Krčmář uvedl, že loni z Česka odešel izraelsko-americký výrobce SolarEdge, i když zde měl velký podíl na trhu. Další firmy podle něj zatím nemají v plánu sem expandovat. „Evropským výrobcům bude v prvních letech bohatě stačit dodávat do zemí jako Německo, Francie, Španělsko či Polsko. Menší členské státy, jako my nebo Slovinsko, budou mít obrovské problémy,“ je přesvědčen.
Představitel fotovoltaického odvětví také upozornil na české specifikum, takzvané měření po fázích. To podle něj příliš evropských výrobců nenabízí. „A pokud ano, tak to často způsobuje technické problémy a zdražuje servis,“ tvrdí. V neposlední řadě je podle něj Peking technologicky v mnoha ohledech napřed a ústup od čínských střídačů může být i ústupem od kvality.
