Ammann byl členem malého týmu Mizuha, který operoval v nepřístupné části londýnské pobočky japonského finančního ústavu přezdívané „goldfish bowl“. Pracoval na akvizici nizozemské společnosti Océ firmou Canon. Měl přístup k neveřejným informacím, ale neměl žádné prostředky, které by investoval. Rozhodl se tak do insider tradingu zatáhnout své milenky, se kterými se seznámil v prestižním londýnském klubu Movida, Christinu Weckwerthovou a Jessicu Mangovou. Obě o sobě navzájem nevěděly.
Weckwerthová po rozvodu získala 1,7 milionu eur a do akcií Océ po naléhání Ammanna vložila milion eur, Mangová si půjčila od rodičů a ze svých kreditních karet 39 tisíc liber, které investovala do akcií firmy Océ. Obě bankéři vyplatily 50 procent ze svých zisků, Ammann si tak přišel na půl milionu eur.
Právní zástupce německého bankéře bránil svého klienta tím, že se německý bankéř, který vydělával pouze 80 tisíc liber včetně bonusů, dostal do vážných finančních problémů poté, co v Německu před krizí koupil čtyři nemovitosti. Soudce Anthony Leonard pronesl, že nevěří, že by ženy do akcií Océ bez Ammannova naléhání investovaly, a obě osvobodil.
