Nejvíce se důvěra v euro propadla za poslední rok ve Španělsku, o 11 procentních bodů, a ve Francii, Polsku a Nizozemsku, o 7 procentních bodů. Naopak podpora společné měny se nejvíce zvedla Lotyšsku, které se 1. Ledna 2014 stane osmnáctým členem euroklubu. Navzdory tomuto zlepšení však euro má v lotyšské populaci jen 43 procenta příznivců, 51 procent si myslí, že EU by jednou měnu mít neměla.
Srovnání důvěry v euro
srovnání důvěry v euro
Česko se umístilo tradičně na euroskeptickém chvostu. Euro se zamlouvá 25 procentům Čechů. Menší podporu má společná měna jen ve Švédsku (19 procent) a ve Velké Británii (15 procent).
Evropská unie si pohoršila, i pokud jde o její vnímání jako relevantního hráče, který může podnikat účinné kroky proti finanční krizi a recesi. Za poslední rok klesl podíl lidí, kteří si myslí, že EU je tím správným bojovníkem s krizí z 23 na 22 procent. Naopak o procentní bod se zlepšila reputace národních vlád, na 21 procent.
Tento výsledek se dá připsat lavírování a handrkování evropských politiků při řešení finanční krize a recese. Unie například není schopná navzdory všem proklamacím řešit problém vysoké nezaměstnanosti. Bankovní unie, která měla přinést stabilitu bankovního sektoru, se rodí ve velkých politických bolestech. Za očekáváními zaostává i podpora hospodářského růstu v zemích, které krize recese postihly nejvíce.