Strnad si to rozdá s Drdou i Rheinmetallem. Armádní soutěž na obrněnce za desítky miliard bude otevřená
- Šéf resortu obrany Jaromír Zůna (za SPD) nehodlá nikoho upřednostňovat a vozidla nakupovat takzvaně napřímo.
- Donedávna se zdálo, že CSG by mohla předběhnout zahraniční konkurenci s novým obrněncem Pandur EVO. Nyní ji čeká střet s Finy a Němci.
- Střední brigáda potřebuje nové stroje do roku 2029, její přezbrojení žádá NATO.
Česká armáda se chystá na zbrojařskou Ligu mistrů. Vyhlásí soutěž na nákup osmikolových obrněných vozidel, v níž se utkají skupina CSG Michala Strnada, její úhlavní soupeř především na domácím hřišti STV Group Martina Drdy a evropský koncern Rheinmetall, přesněji jeho společný podnik s další velkou evropskou zbrojní firmou KNDS.
Právě s německým výrobcem vojenské techniky a munice se Strnad často srovnává a bude usilovat o jeho porážku i z důvodu své mezinárodní pozice. Možný neúspěch by vyslal negativní signál akcionářům CSG. Strnad by však téměř jistě vydělal i na případném vítězství Rheinmetallu tím, že by se na dodávkách německých obrněnců podílel.
Šéf resortu obrany Jaromír Zůna (za SPD) potvrdil, že počítá s otevřeným tendrem. Nehodlá nikoho upřednostňovat a vozidla nakupovat takzvaně napřímo. Soutěž oficiálně spustí příští rok. Ve hře je dodávka více než 250 kusů za desítky miliard korun.
Vzhledem k tomu, že o přezbrojení novou kolovou obrněnou technikou naléhavě žádá střední brigáda, s níž počítá NATO, nemá Zůna moc času. Stroje nahradí více než stovku transportérů Pandur II, které jsou v provozu přes patnáct let. Dalších dvacet pandurů pro velitele a spojaře získala armáda v roce 2017.
Bude se srovnávat jen cena?
„Všichni potenciální dodavatelé této techniky se budou moci do výběrového řízení přihlásit,“ ujistil Zůna. Zda tendr zahájí už na začátku příštího roku, nebo později, neupřesnil. Podle dostupných informací bude záležet na rychlosti zpracování detailních požadavků vojáků. Týkat se mají různých verzí obrněnců pro bojové jednotky, ženisty či zdravotníky.
Donedávna se zdálo, že CSG by mohla předběhnout zahraniční konkurenci s novým vozidlem Pandur EVO. V americké licenci ho vyrábí kopřivnická Tatra Defence Vehicles ze Strnadovy skupiny. Otevřená soutěž by však měla dát stejné šance všem uchazečům o zakázku.
To je také důvod, proč STV rozhodnutí ministerstva jednoznačně vítá. Drdovo uskupení zastupuje finskou společnost Patria se strojem AMV XP, který si vybralo sedm zemí NATO. Pro Česko je určena varianta s označením CZ. „Naši pozici považujeme za velmi silnou a věříme, že transparentní porovnání parametrů ukáže kvality finského řešení,“ uvedl šéf speciálních projektů STV Pavel Beran.
Podle něj je však podmínkou úspěchu mnohamiliardového projektu objektivní nastavení kritérií. „Výběr by neměl stát pouze na pořizovací ceně, ale musí zohlednit náklady na celý životní cyklus vozidel, rychlost dodávek, způsob financování a reference ověřené reálným testováním v armádách NATO,“ míní.
Střední brigáda by první osmikolové obrněnce potřebovala už za dva roky, aby s nimi osádky mohly začít cvičit. V roce 2029 by pak měly následovat hlavní dodávky této techniky do posádek v Žatci, Táboře a Jindřichově Hradci.
Firmy přípravu nepodceňují
O nahrazení původních pandurů se hovoří už několik let. A firmy přípravu nepodceňují. CSG poprvé veřejně představila obrněnec Pandur EVO na loňském veletrhu IDET v Brně. Skupina tehdy vyzdvihovala, že dvě třetiny všech komponentů dodávají české firmy. Tuzemská je i zbraňová věž.
„Podíl českého vývoje a výroby na vozidle nadále roste,“ řekl k aktuální situaci mluvčí Strnadovy skupiny Andrej Čírtek. Příkladem je systém takzvaného situačního povědomí, jehož dodavatelem bude společnost Retia. CSG klade důraz rovněž na ochranu proti bezpilotním prostředkům. Pandur EVO bude disponovat několika vrstvami aktivní antidronové ochrany, vzájemně se doplňujícími schopnostmi pro detekci a neutralizaci dronů.
Vývoj nového panduru je podle Čírtka financován především s ohledem na jeho exportní potenciál. „Naším cílem je, aby se dlouhodobě vyráběl v České republice a vytvářel zde vysokou přidanou hodnotu. To zároveň posiluje bezpečnost dodávek, servisní podporu a schopnost dlouhodobě zajistit potřeby Armády České republiky i v krizových situacích,“ dodal mluvčí CSG.
Také konkurenční finské vozidlo AMV XP budilo loni na brněnském výstavišti velký zájem. „Výroba i následný dlouhodobý servis budou kompletně zajištěny českým průmyslem, což je pro ministerstvo obrany ekonomicky nejvýhodnější a strategicky nejbezpečnější cesta,“ je přesvědčen Beran. „Pokud to srovnáme se strategickými armádními projekty posledních dekád, rozsah plánované průmyslové spolupráce bude bezprecedentní,“ zdůraznil. Patria podle Berana navíc českým firmám nenabízí jen práci na domácí zakázce, ale přímé zapojení do svého globálního subdodavatelského řetězce nabízejícího exportní příležitosti.
I STV postupně rozšiřuje okruh potenciálních českých dodavatelů. Mohlo by jich být zhruba třicet od strojírenských podniků až po výrobce komunikačních systémů a elektroniky. Patria se už také dohodla na spolupráci s třemi státními podniky spadajícími po rezort obrany, a to s VOP CZ, Vojenským technickým ústavem a Vojenským výzkumným ústavem.
Dva se perou a třetí se směje?
Do souboje Strnada s Drdou však zasáhne třetí soutěžící se strojem GTK Boxer. Je jím firma Artec, zmíněný společný podnik evropských zbrojních konglomerátů Rheinmetall a KNDS.
Německo už nabídlo české straně spolupráci na výrobě boxerů, která by zahrnovala přenos know-how a zakázky na roky dopředu. Důvodem je to, že Artec nestíhá vzhledem k obrovské poptávce uspokojovat všechny zákazníky.
Podobným způsobem se Česko zapojilo do projektu nových německých tanků Leopard 2A8. CSG vyrobí 150 koreb, přestože si česká armáda zatím objednala 44 těchto nejpokročilejších leopardů. Státní VOP CZ pak v rámci kontraktu dodá desítky kabin pro nákladní vozy Iveco.
GTK Boxer vyniká velmi účinnou protiminovou a balistickou ochranou a také modulární konstrukcí. Na shodný podvozek, motorovou část a prostor pro řidiče lze umístit různé nástavby či moduly, ať bojové, ženijní, zdravotnické, velitelské či protidronové. Kromě Bundeswehru mají tato osmikolová vozidla ozbrojené síly Nizozemska, Austrálie, Slovinska či Litvy.
Nevýhodou německých obrněnců je vyšší hmotnost a cena. Přestože konkrétní nabídky zahrnující přesné konfigurace strojů, výzbroj nebo rozsah přeneseného know-how dosud ministerstvo obrany nemá, podle informací z trhu je boxer oproti panduru EVO i finskému AMV XP nejdražší. A netýká se to jen pořizovací ceny, ale i nákladů na provoz a celý životní cyklus.
Dříve zvažovaná modernizace celkem 127 stávajících pandurů definitivně spadla pod stůl minulý rok. Cena by byla srovnatelná s novými vozidly, vojsko by navíc muselo dokoupit minimálně stejný počet dalších kusů.
