Plané sliby. Byznys čínských bank je v Česku minimální a investice klesají
Čínské banky na tuzemském trhu generují slabý byznys, a představují tak pouhý stín ambiciózních investičních projektů, které během družení se s Čínou nasliboval exprezident Miloš Zeman se svým okolím. Výnosy trojice čínských finančních domů, jež v Česku nadále působí, se loni pohybovaly jen v řádu nízkých stamilionů korun.
Všechny tři čínské banky, Bank of China, Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) a Bank of Communications (BoCom) na tuzemském trhu patří v Číně k největším a všechny ovládá stát. Do Česka vstupovaly postupně v letech 2015, 2017 a 2018 a měly sloužit expanzi čínského byznysu.
Bank of China loni dosáhla výnosů z úroků, poplatků a provizí 186 milionů korun. Zisk meziročně poskočil ze 37 na necelých 94 milionů. Celková bilance klesla z 2,8 na 2,3 miliardy korun, zatímco v roce 2020 dosahovala 3,9 miliardy. Bank of China zaměstnávala v Česku jen devatenáct lidí.
ICBC na tom nebyla lépe. Výnosy z úroků, poplatků a provizí činily 108 milionů. Finanční dům dosáhl slabého zisku 5,7 milionu korun. V roce 2020 byla česká ICBC ve ztrátě 110 milionů. Bilance se zvýšila na 4,7 miliardy a počet zaměstnanců činil 28. Česká republika přitom měla pro ICBC představovat strategickou centrálu a klíčovou pobočku pro další rozvoj v Evropské unii, jak banka uvedla ve svých prospektech.
BoCom čísla za loňský rok zatím nezveřejnila. V roce 2021 ale byla ve ztrátě přesahující 71 milionů s bilancí dvě miliardy a celkovými výnosy 30 milionů. „V roce 2022 k žádnému zásadnímu zlepšení nedošlo,“ popsal zdroj z prostředí čínských bank, který nechtěl být jmenován. Samotné finanční instituce výsledky nekomentovaly.
Insideři, kteří pracovali na některých česko-čínských transakcích, uvádějí, že se nové čínské projekty příliš neobjevují. Přímé zahraniční investice z Číny klesají v celé Evropské unii.
„Jedná se o kombinaci téměř úplného uzavření Číny během pandemie, zvýšené orientace české zahraniční politiky na Tchaj-wan a narůstající obezřetnosti ze strany soukromého i veřejného sektoru, ve kterém se politický diskurz přesouvá od ekonomické otevřenosti ke zdůrazňování bezpečnostních obav,“ řekl advokát Marek Hrubeš z kanceláře Squire Patton Boggs.
Milníkem byl rok 2020, kdy v EU začalo platit nařízení pro prověřování přímých zahraničních investic. „Na nařízení reagovala velká část členských států včetně ČR přijetím vlastní národní legislativy upravující screening investic ze třetích států. Data ze zahraničí ukazují, že čínské investice patří k nejčastěji omezovaným a blokovaným,“ navázal Hrubeš.
Od 12. ledna také platí unijní nařízení o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh, což se opět projevuje na čínském přístupu. Investoři dostali oznamovací povinnost a Evropská komise nové pravomoci při spojování podniků.
Nové čínské projekty se objevují, ale v malém. Například UniCredit Bank rozjela spolupráci s obří e-commerce společností Alibaba a začala podporovat její platební systém Alipay, který nabízejí tisíce obchodů či restaurací. „Počet smluvních partnerů se bude rozšiřovat. Postupně se vracejí turisté z Asie,“ nastínil manažer UniCreditu Martin Žárský.
Vzájemný obchod Česka a Číny je typický hlubokým deficitem. Česko loni poslalo do Číny zboží za necelých 64 miliard korun a Čína poslala do Česka zboží za více než bilion korun, saldo obchodní bilance je vyjádřeno poměrem 1:16,3.
„Z hlediska importu je Čína druhým největším partnerem ČR, z hlediska exportu je to až šestnáctý největší trh. Velká část české produkce putuje do Číny formou reexportu,“ shrnul Český statistický úřad.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
