Padlá Sberbank nabídne trhu velkou porci úvěrů. Tentokrát těch, které se příliš nepovedly a dlužníci jsou v prodlení se splátkami. Balík takzvaných klasifikovaných úvěrů zahrne půjčky za 2,1 miliardy korun. Výtěžek bude ovšem podle poradců dramaticky odlišný od nominální hodnoty půjček, potenciálně velmi riziková aktiva zřejmě skončí v majetku velkých domácích hráčů z řad nebankovního byznysu. Transakci plánuje banka uzavřít do konce června.
„Předmětem prodeje jsou nevýkonné úvěry v segmentu fyzických i právnických osob a vybrané ostatní pohledávky,“ uvádí insolvenční správkyně Sberbank Jiřina Lužová. Součástí balíku jsou více než dva tisíce půjček, na které se nevztahuje kupní smlouva uzavřená s Českou spořitelnou. „Plánujeme balíček nabídnout ostatním bankám i nebankovním společnostem,“ uvedla už dříve pro E15 Lužová. Škála potenciálních kupců má být široká, tržní cena balíku bude záviset na kvalitě konkrétních půjček, ale zřejmě bude řádově nižší.
„Pokud budou v prodávaném balíku jen klasifikované pohledávky bez zajištění, lze jejich tržní cenu odhadnout na maximálně deset procent nominální hodnoty,“ odhaduje ekonom a partner poradenské společnosti Moore Czech Petr Kymlička. Konkrétní výše diskontu bude záležet na podrobné analýze jednotlivých položek.
„S ohledem na vysokou míru dosavadní výtěžnosti prodávaných aktiv Sberbank bude insolvenční správkyně zřejmě poměrně vstřícná i k nižším nabídkám,“ soudí Kymlička. Hlavní zájem očekává poradce od nebankovních institucí, které se specializují na vymáhání podobných pohledávek.
„Na základě analýzy transakčních dokumentů se rozhodneme, zda a za jakých podmínek, případně s jakou cenovou strategií se zúčastníme výběrového řízení,“ uvedl pro E15 Martin Machoň, šéf skupiny APS zaměřené na odkup problémových pohledávek. Zájemců ovšem bude více. „Předpokládáme, že budeme jako subjekt, jehož předmětem činnosti je práce s takovými pohledávkami, do výběrového řízení poptáni,“ uvedla už v lednu Kamila Břízová z obdobného fondu Ifis.
Balík nesplácených půjček je třetím velkým typem aktiv padlé banky, který insolvenční správkyně nabízí. Stěžejní část tvoří soubor bezproblémových půjček včetně hypoték, jejichž koupi loni za 41 miliard korun podepsala Česká spořitelna. Jak v lednu informovala E15, další várku prodeje tvoří balík korporátních dluhopisů významných českých firem v řádu vyšších stamilionů korun. Výtěžek z prodeje bondů firem Colt, EPH a Czechoslovak Group by se měl zhruba blížit jejich tržní ceně.
„Dluhopisy vydané společnostmi Colt a Czechoslovak Group mají variabilní kupon, proto se nyní obchodují poblíž nominální hodnoty,“ uvádí ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Dluhopis EPH byl emitovaný roce 2020, tedy za výrazně odlišné situace na trzích.
„Nárůst sazeb, ke kterému došlo během roku 2022, znamená, že se cena dluhopisu nachází výrazněji pod nominální hodnotou,“ dodává Pfeiler s tím, že takzvaná férová cena nyní dosahuje zhruba 92 procent nominální hodnoty.
„Vzhledem k bonitě emitentů dluhopisů očekávám velký zájem ze strany investorů o tato aktiva a předpokládám, že jejich nabídky by se měly pohybovat na úrovni tržní hodnoty těchto dluhopisů,“ dodává Lužová. Balík má nominální hodnotu 730 milionů korun.
Z výnosu prodeje aktiv má Sberbank podle odhadů už letos začít vyplácet věřitele banky, a to podle předpokladů správkyně ve druhém pololetí. Právní překážkou obchodu s Českou spořitelnou mohou být námitky některých věřitelů proti průběhu insolvenčního řízení.
Konkrétně osmičlenná skupina obcí kritizuje složení věřitelského výboru a požaduje záruky za své někdejší vklady v bance. Právě neexistence právních sporů je přitom podmínkou prodeje hlavní části takzvaně „dobrých“ úvěrů Sberbank České spořitelně. Část nespokojených věřitelů nicméně v posledních měsících na apel Lužové stáhla svůj protest zpět.
Z(a)tracená čísla: Hrůzný americký bankovní víkend se snaží přepsat budoucnost
