Vedra se stávají novým nákladem firem. Vydělávají pojišťovny i výrobci klimatizací

Nezvykle vysoké teploty mohou podle Světové banky v roce 2050 způsobit ztráty, jež sníží roční hrubý domácí produkt (HDP) až o 2,5 procenta. Z extrémních teplot se podle analýzy skupiny Allianz stává strukturální problém ovlivňující ekonomiku napříč sektory.

Příkladem je Francie, která letos kvůli extrémním vedrům aktivovala krizový plán a byla nucena zastavit provoz tří jaderných elektráren. Země už před prázdninami zavřela stovky škol, zrušila železniční spoje a musela vybavit nemocnice klimatizací v hodnotě 100 milionů eur.

Výpadky ve fungování veřejného sektoru, narušení dodavatelských řetězců, ztráta produktivity a vyšší náklady na energie postihují i soukromou sféru. Podle analýzy finanční společnosti MSCI sledující víc než 11 tisíc firem patří mezi nejohroženější segmenty stavebnictví, výroba, zemědělství či cestovní ruch. Tyto sektory představují víc než třetinu ekonomické aktivity, takže už několik dní výpadku fungování firem může vést ke značnému hospodářskému poklesu, uvedl deník The Guardian, jenž citoval Roberta Markse z poradenské firmy Oxford Economics.

Firmy z různých sektorů se proto začínají adaptovat na extrémně vysoké teploty, které se podle časopisu Nature budou objevovat čím dál častěji a ve větší intenzitě. Zatímco některá opatření, jako je práce z domova, častější přestávky nebo zajištění chlazení, slouží k ochraně zaměstnanců, jiné už zasahují přímo do organizace výroby a poskytování služeb. Nizozemský pivovar Heineken, britská stavební společnost Wates Group či portugalská energetická firma EDP například upravují provozní časy nebo plánují práce podle předpovědi počasí. 

Vedrům se přizpůsobuje i sektor dopravy. Například společnost Eurostar provozující rychlovlaky mezi Londýnem a Paříží investovala dvě miliardy eur do nových souprav, jež by měly fungovat až do teploty 55 stupňů Celsia.

Horko jako pojistná událost

V rekordním roce 2022 způsobily extrémní teploty podle odhadů společnosti Allianz evropské ekonomice ztrátu přibližně 46 miliard dolarů (965 miliard korun). Tu však dodnes ve většině případů nepokrývá standardní pojištění, jež se soustřeďuje především na ztráty přímo způsobené konkrétní událostí, například povodní. Ocenění škod kvůli výpadku provozu či nižší výkonnosti v důsledku přetrvávajícího horka ovšem ve finančních rozhodnutích firem nadále do velké míry chybí.

„Svět i dnes klimatická rizika pořád neoceňuje,“ řekl pro deník Financial Times Henry Fernandez, šéf společnosti MSCI, která koncem června za 120 miliard dolarů koupila firmu First Street analyzující fyzické dopady klimatických změn. Podle Fernandeze se začínají banky a pojišťovny stále více zajímat o data, modely a analytické nástroje na měření těchto rizik. Trend ilustrují také akvizice finanční společnost Moody’s, jež do firem jako Four Twenty Seven, RMS a CAPE Analytics investovala v posledních sedmi letech víc než dvě miliardy dolarů, či akvizice společnosti S&P Global, která v roce 2022 koupila firmu The Climate Service.

Díky pokroku v modelování klimatických rizik a dostupnosti podrobnějších meteorologických dat se rozšiřuje i segment parametrického pojištění pro rizika spojená s extrémními projevy počasí. Na rozdíl od klasického pojištění, kde se nejprve posuzuje a vyčísluje skutečná škoda, je výplata pojistného plnění navázána na předem stanovený parametr, například překročení určité teploty po několik dní. Pokud je tento parametr splněn, pojištěný obdrží sjednanou částku bez prokazování rozsahu vzniklé škody.

Takové produkty už teď nabízejí velké zajišťovny jako německá Munich Re či švýcarská Swiss Re, ale také specializovaní poskytovatelé jako AXA Climate či francouzská Descartes Underwriting. Využití mají rovněž u malých podnikatelů, což ukázal například pilotní projekt britské pojišťovny NFU Mutual zaměřený na chovatele skotu, jimž má rychlá výplata pojistného plnění pomoci kompenzovat výpadek příjmů v období, kdy v důsledku vln veder klesá dojivost.

Katastrofické dluhopisy lákají investory

Dopady počasí mohou pomoci kompenzovat i takzvané katastrofické dluhopisy, které přenášejí část rizika na kapitálové trhy. Investoři za převzetí tohoto rizika získávají zpravidla vyšší úrok než u běžných dluhopisů. Pokud však nastane předem definovaná událost, může být investovaný kapitál použit na krytí pojistných škod. Tyto dluhopisy jsou zatím dostupné především pro přírodní katastrofy, jako jsou hurikány, povodně či lesní požáry, jež stejně jako vlny veder patří mezi extrémní projevy měnícího se klimatu.

Emise katastrofických dluhopisů přitom už letos za první půlrok překonala rekord: její objem odhadla společnost Artemis přibližně na 18 miliard dolarů. „Ať už se na tento trh podíváte z jakéhokoli hlediska, roste. Vidíme větší transakce, na trh vstupují noví emitenti a zároveň dochází k výraznému rozšíření spektra rizik,“ uvedl pro portál CNBC Andy Palmer ze zajišťovny Swiss Re. 

Trh katastrofických dluhopisů zaměřených na rizika spojená s extrémním horkem však zatím zůstává relativně malý i přesto, že vlny veder patří mezi projevy klimatické změny s největší úmrtností i ekonomickými dopady, uvádí Světové ekonomické fórum.

Klimatizace otřásá byznysem i politikou

Evropa v připravenosti na extrémní vedra pořád zaostává a soustřeďuje se spíše na odstraňování následků než na prevenci škod, uvádí skupina Allianz. Adaptace na změnu klimatu je často chápána jako úkol především pro vlády a veřejný sektor. Podle Světového ekonomického fóra v ní však čím dál významnější roli získávají i soukromé firmy, takže investiční potenciál v této oblasti by v roce 2050 mohl dosáhnout devíti bilionů dolarů. 

Podle CNBC zaznamenávají růst například výrobci tepelných čerpadel a firmy zaměřené na řešení pro obnovitelné zdroje energií, izolaci budov či rozvodných sítí odolných vůči vysokému náporu v důsledku růstu poptávky po energii ke chlazení. 

V této chvíli však z vln veder těží zejména firmy nabízející rychlá řešení, jako je klimatizace. Jak pro deník South China Morning Post uvedl čínský výrobce Midea, že poptávka z Evropy činila jen za červenec víc než 200 tisíc chladicích jednotek. Podobný trend zaznamenala také firma LG Electronics, u níž podle agentury Reuters rostly tržby v tomto segmentu od začátku roku dvouciferným tempem.

Investice do klimatizace se v Evropě staly tématem pro opoziční strany, jako je německá Alternativa pro Německo či francouzské Národní sdružení. Ty své vlády kritizují za nedostatečnou připravenost a laxní postoj k instalaci jednotek, především ve veřejných prostorách. Podle odborníků ale řešení nespočívá pouze v nákupu chladicích zařízení. „Velká část investic v Evropě správně směřovala do dlouhodobějších řešení, jako je stínění, zateplení a chladicí centra, spíše než pouze do klimatizace,“ říká pro deník The Guardian Hans Kluge, ředitel evropské pobočky Světové zdravotnické organizace, která doporučuje cílené zavádění klimatizací zejména pro ochranu nejzranitelnějších skupin. „Obojí má svou roli,“ dodává.