Místo lososího spermatu sází kosmetický gigant L’Oréal na umělou kůži a vývoj řízený AI

Kosmetický průmysl zdaleka není jen o vývoji nových krémů. Čím dál větší roli v něm hrají biotechnologie, umělá inteligence a výzkum. Právě věda podle Petra Štěpánka, Scientific & Regulatory Affairs Directora společnosti L’Oréal pro Česko, Slovensko a Maďarsko, rozhoduje o tom, jak budou vypadat kosmetické produkty budoucnosti. 

Za každým výrobkem podle něj stojí rozsáhlé výzkumné zázemí. Společnost L’Oréal má pod sebou více než čtyřicet kosmetických značek, zaměstnává přes čtyři tisíce vědců v 21 výzkumných centrech po celém světě a spravuje v České republice portfolio zhruba čtyř tisíc produktů. Společnost má také 725 patentovaných látek. „Velmi zajímavá je třeba látka Pro-Xylane, která umožňuje bojovat proti stárnutí pleti,“ vysvětluje Štěpánek v rozhovoru pro pořad FLOW. Na téma účinných látek v kosmetice L’Oréal v létě spustil novou osvětovou kampaň na YouTube, která má bojovat proti dezinformacím. 

Umělá inteligence urychluje vývoj

Jednou z největších změn posledních let je využívání umělé inteligence, která celý obor zrychluje. Podle Štěpánka nenahrazuje vědce, ale výrazně jim usnadňuje práci. „Dříve bylo potřeba připravit a otestovat stovky nových molekul. Dnes jsme schopni ve virtuálním prostředí navrhnout deset tisíc molekul, vyhodnotit jejich vlastnosti a do laboratoře poslat jen ty nejslibnější. Vývoj se tím výrazně zrychluje,“ vysvětluje. 

Přelomová umělá kůže

Historie společnosti je podle Štěpánka spojena s několika zásadními inovacemi. Tou první byla už na počátku 20. století moderní barva na vlasy, na níž francouzský chemik Eugène Schueller postavil vznik celé společnosti. Následoval vývoj ochranných přípravků proti slunečnímu záření nebo patentovaných UV filtrů. Za jeden z největších vědeckých milníků ale považuje vývoj modelů umělé kůže a zastavení testování na zvířatech. 

„L’Oréal přestal testovat své výrobky na zvířatech už v roce 1989, tedy mnoho let předtím, než to začala vyžadovat evropská legislativa,“ připomíná v rozhovoru Štěpánek. Modely umělé kůže dnes navíc nevyužívá jen samotná společnost, ale poskytuje je i dalším firmám, akademickým institucím a výzkumným organizacím. 

Lososí sperma bez lososa

Na sociálních sítích i v kosmetickém průmyslu se často mluví o přípravcích využívajících látky z lososího spermatu. Podle Petra Štěpánka ale budoucnost vede jiným směrem. „V našich produktech lososí sperma nenajdete. Snažíme se nahrazovat ingredience živočišného původu biotechnologicky připravenými látkami, které mají podobné vlastnosti,“ vysvětluje v rozhovoru. 

Vědci dnes dokážou pomocí upravených mikroorganismů vytvořit látky, které napodobují účinky přírodních složek, aniž by bylo nutné využívat živočišné zdroje. I zde pomáhá umělá inteligence. „Znáte strukturu molekuly, víte, jaké má vlastnosti, a můžete navrhnout novou látku se stejným účinkem,“ popisuje. L’Oréal tak nahradil DNA z lososího spermatu patentovanou látkou PDRN získávanou z rostlin. 

Vedle výzkumu se společnost zaměřuje také na podporu žen ve vědě prostřednictvím talentového programu L’Oréal–UNESCO Pro ženy ve vědě. „Nejde ale jen o finanční podporu. Laureátky se stávají součástí mezinárodní komunity, získávají kontakty a větší mediální viditelnost,“ říká a dodává, že více než polovina jejich patentů v roce 2025, stejně jako v předešlých letech, byla podána jejich vědkyněmi – ženami. 

Grant mohou vědkyně využít podle vlastních potřeb – na laboratorní vybavení, účast na zahraničních konferencích nebo třeba na hlídání dětí, které jim umožní pokračovat ve výzkumu. Přestože žen ve výzkumu přibývá, podle Štěpánka jich stále není dost ve vedoucích funkcích. 

Jak dlouhá je cesta od výzkumu k patentu a jaká bude nová kampaň na YouTube? Podívejte se na celý rozhovor v pořadu FLOW, kde jsme tato témata podrobně probrali s Petrem Štěpánkem. 

(Partnerem videa je společnost L’Oréal.)