Zřejmě už příští týden začne vláda naostro jednat o zavedení zvláštní daně z mimořádných či neočekávaných zisků, které generuje inflace a válka na Ukrajině. Sazba by od příštího roku dopadla na banky, energetický sektor včetně polostátní firmy ČEZ a možná i na další subjekty. Ministerstvo financí nyní propočítává vliv nového odvodu na státní rozpočet. Peníze by kabinet využil na opatření, která by lidem a podnikům ulevila od vysokých výdajů včetně stále dražšího plynu a elektřiny.
Zatím jediný relevantní model vypracovala Národní rozpočtová rada (NRR). Jeho aktuální verze podle informací deníku E15 kalkuluje se třemi pásmy takzvané windfall tax ve výši 40, 50 a 60 procent po odečtení průměrného ročního zisku daněných firem za posledních pět let. Výnos by se pouze u energetických společností pohyboval mezi 27 až 40 miliardami korun. Materiál má k dispozici Národní ekonomická rada vlády (NERV).
„Analýzu jsme nezveřejnili a neposkytujeme ji, neboť se jedná o pracovní materiál pro NERV, který bude po prodiskutování předložen vládě,“ uvedla mluvčí rady Monika Petrásková.
S nápadem na speciální daň přišel před měsícem jmenovaný nový předseda NRR Mojmír Hampl. „Nabízejí se energetika či banky, které mají meziročně zisky téměř o 75 procent vyšší jen proto, že ČNB zvyšuje základní sazby a banky nezvyšují tak rychle sazby z vkladů. Tato daň by připomínala tu, kterou zavedla Margaret Thatcherová v roce 1981 v Británii,“ řekl.
NERV nyní připravuje pro ministry návrh, koho by se daň týkala a jak by byla vysoká. Politický závěr pak musejí udělat členové kabinetu. „Odhady ministerstva financí budou podkladem pro toto rozhodování,“ uvedla šéfka komunikace rezortu Michaela Lagronová.
Pohonné hmoty a jejich zdražování v reakci na Ukrajinu
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdil, že vláda se windfall tax vážně zabývá. „Některé firmy mají mimořádné zisky, a to nikoli díky lepším službám, ale kvůli vnějším okolnostem. Věc, kterou debatujeme, je válečná daň,“ řekl Stanjura. Zároveň zcela vyloučil zavedení klasické sektorové daně, kterou původně navrhovali Piráti a STAN a pro byla KDU-ČSL.
Rozhodnutí o dani z neočekávaných zisků podle Stanjury padne do 10. září. Termín zapadá do horké fáze kampaně před komunálními a senátními volbami, které se konají v předposledním zářijovém týdnu.
„ODS by neprosazovala opatření, které by přineslo deset nebo dvacet miliard korun. Otázka je, nakolik vláda jako celek ustojí tlaky bank a akcionářů energetických společností,“ míní zdroj blízký kabinetu.
Finanční domy jsou proti sektorové dani i windfall tax, byť souhlasí, že vysoká inflace a raketově rostoucí ceny energií vytvářejí tlak na celou společnost. Banky působící v Česku každoročně odvádějí na dani z příjmů více než patnáct miliard korun.
„Stejně jako v covidových letech se jako banka připravujeme na možnost pomoci klientům, kteří se dostanou vlivem vnějšího prostředí do problematické situace. Banky pomohou, ale způsob by měly zvolit samy v dialogu s vládou,“ uvedl generální ředitel a předseda představenstva Komerční banky Jan Juchelka.
Šéf KB dodal, že ani současná situace neopravňuje ke snižování předvídatelnosti podnikatelského prostředí. „A de facto by se uměle vytvářela další nejistota zejména pro dlouhodobé investice, které Česká republika tolik potřebuje,“ soudí.
Česká spořitelna je přesvědčena, že stát může potenciál bank využít lépe. Místo bankovní daně by vláda podle mluvčího ČS Filipa Hrubého měla věnovat pozornost Národnímu rozvojovému fondu.
„Spořitelna se spolu s dalšími bankami zavázala vložit do tohoto fondu počáteční investici ve výši sedm miliard na strategické státní projekty, které zvýší prosperitu občanů a společnosti. Bohužel přes dva roky čekáme, až stát předloží konkrétní projekty, které bychom mohli financovat,“ kritizuje Hrubý.
Případné dopady zdanění už banky analyzují. „Mohou se projevit například ve zdražení úvěrů a dalších bankovních služeb,“ podotkl mluvčí České spořitelny.
Zaměňování sektorové daně s windfall tax je však podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila zavádějící, protože se jedná o velice rozdílné odvody.
„Správně nastavená daň z neočekávaných zisků nepokřivuje trh a z ekonomického pohledu je tak vlastně zcela neškodná. Zdaňuje pouze takové zisky, které žádný příčetný podnikatel či firma nikdy nemohli předpokládat, a tudíž neměly žádný vliv na jejich rozhodování,“ uvedl Hradil.
