Zde se nejlépe projeví jejich klíčová pozitiva – provoz s velmi nízkou úrovní emisí, levnější palivo a dostupnost čerpacích stanic. Proto slouží především v městských flotilách. Ocenění proto zaslouží například Česká pošta, která má v početném parku na 700 moderních „plynových“ automobilů.
Velká většina výrobců dnes nabízí vozidla „na CNG/LPG“ především, ale nejen, lehká užitková auta, také těžká či osobní auta a autobusy. Avšak několik z nich se snaží tuto oblast posunovat a rozšiřovat.
Audi například rozvíjí významný projekt ve spolupráci s francouzskou biochemickou společností Global Bioenergies. Obě strany do něj investují značně jak po finanční, technické, tak i technologické stránce a usilují o vytvoření progresivní výroby bioplynu, distribuční infrastruktury, ale i vývoj motorů efektivně využívajících toto palivo.
Stejná automobilka však rozpracovala ještě významnější „plynový“ projekt, když v saském Werlte u Oldenburgu uvedla do provozu závod využívající proudu neefektivních a problematických větrných elektráren k rozkladu vody a získávání vodíku a syntetického metanu (prakticky CNG) reakcí s kysličníkem uhličitým. Kapacita činí tisíc tun plynu ročně, což vystačí flotile 1500 Audi A3 Sportback na 15 tisíc kilometrů každému. Další výzkumný závod stejného charakteru staví v Hobbsu (Nové Mexiko, USA).
Ekologicky ultraradikální Švýcarsko zvolilo „Vozidlem roku“ z hlediska ohleduplnosti k životnímu prostředí čtyřmístný/pětimístný městský subkompakt Fiat Panda TwinAir Turbo Natural Power poháněný dvouválcem o zdvihovém objemu 875 cm3 a výkonu 59 kW se spotřebou jen 3,1 kg metanu na 100 km. Vozidlo téměř bez emisí, s náklady na palivo na úrovni skútru, ale s pohodlím automobilu.
Plyn je nesporně nejperspektivnějším alternativním palivem pro dopravu nejen v blízké budoucnosti. I bez dotací či daňových zvýhodnění, která umožňují existenci elektromobilů.
