Zatím poslední pokusy o oživení francouzské ekonomiky byly představeny v prosinci tohoto roku, uvádí BBC. Francouzský premiér Manuel Valls a ministr hospodářství Emmanuel Macron nastínili plány, které zahrnovaly například zvýšení počtu firem pracujících i v neděli, ale i stále větší otevírání regulovaných odvětví volné hospodářské soutěži. Typickým příkladem jsou například notáři, kteří mají v současnosti lukrativní monopol na některé transakce s nemovitostmi.
Hollande: Nebudu kandidovat, pokud nezaměstnanost neklesne
Závažnost celé situace je dobře patrná z nedávného prohlášení prezidenta Francoise Hollandea. Ten uvedl, že nebude obhajovat svou funkci v příštích volbách v roce 2017, pokud se mu nezaměstnanost nepovede snížit vytvořením dostatečného počtu pracovních míst.
„Když to nedokážu na konci svého funkčního období, myslíte, že bych se postavil před Francouze? Francouzi by byli neúprosní a měli by pravdu,“ prohlásil Hollande.
Potíže druhé největší ekonomiky EU
Francie má druhou největší ekonomiku eurozóny. Tamní centrální banka jí ale pro letošní poslední čtvrtletí předpovídá růst o pouhých 0,1 procenta. Evropská unie navíc Francii a některé další členské státy upozornila na hrozbu příliš vysokého deficitu. Francii by kvůli tomu mohla hrozit pokuta. Evropská komise záležitost znovu posoudí v březnu příštího roku.
Francie, stejně jako Itálie a Belgie, se již zavázaly, že na počátku příštího roku přijmou a realizují strukturální reformy, které posílí hospodářský růst.
Vývoj francouzského HDP (po čtvrtletích)
