Česko se stává velmocí v oblasti umělého oplodnění
Na více než 40 českých klinik přijíždí stále více párů z Německa nebo Irska, kde jsou striktnější zákony. Obrat byznysu s asistovanou reprodukcí se vyšplhal už na čtyři miliardy korun ročně. Další peníze utrácejí zahraniční pacienti za hotely a služby. Česko je silné v dárcovství vajíček, ve vývozu spermatu kralují Dánové.
Počet cyklů umělého oplodnění na českých klinikách se od roku 2007 více než zdvojnásobil ze 17 tisíc ročně na současných více než 35 tisíc. Vyplývá to z údajů Národního registru asistované reprodukce.
Pomoc při umělém oplodnění tu poskytují už čtyři desítky zdravotnických zařízení. Obor zažívá v Česku boom, klienti přijíždějí z 60 zemí světa. Za posledních deset let se z českých vajíček narodilo minimálně pět tisíc Irů nebo 15 tisíc Němců.
„V porovnání například s Velkou Británií totiž vyjde zákrok v Česku na třetinu až čtvrtinu nákladů. Navíc jsou v zahraničí zakázané některé metody, jako například v Německu umělé oplodnění s darovanými vajíčky či využití spermií anonymních dárců,“ vysvětluje Ondřej Jež, ředitel poradenství pro fúze a akvizice ze společnosti Deloitte. Asistence při jednom cyklu umělého oplodnění stojí zahraničního pacienta v Česku 80 až 120 tisíc korun.
„Odhadovaný roční obrat tohoto oboru je až čtyři miliardy korun,“ říká Hana Višňová z pražské kliniky asistované reprodukce IVF Cube. Zahraniční pár tu navíc musí být asi týden fyzicky přítomen, takže utratí další peníze za ubytování a služby.
Dárkyně musejí nejprve podstoupit několik vyšetření včetně genetických testů a testů na vyloučení HIV, žloutenky a dalších chorob. Dále musí podstoupit stimulaci vaječníků pomocí každodenních injekcí. Stimulace trvá deset až 14 dnů. Následuje zákrok v krátké celkové narkóze, při němž bývá v průměru odebráno deset až 15 vajíček. Partner příjemkyně se musí v den odběru dostavit na kliniku a odevzdat spermie, aby mohla být získaná vajíčka ihned oplozena. „Potom čekáme pět dnů, než narostou vzniklá embrya do stadia vhodného k zavedení do dělohy příjemkyně. Pro pacienty ze zahraničí to tedy znamená, že stráví přibližně týden v České republice,“ podotýká Višňová. |
„Udělali jsme si tu trochu i prázdniny, zůstali jsme déle,“ podotýká pacientka Anita, která přijela s manželem na kliniku do Prahy z Irska, a podařilo se jí zde podstoupit úspěšně umělé otěhotnění.
Největším hráčem na trhu je skupina FutureLife, která sdružuje asi 13 tuzemských klinik a další na Slovensku, v Irsku a Velké Británii. Spolumajitelem skupiny, která kontroluje více než třetinu tuzemského trhu, je podnikatel a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
„Skupina je třetím největším poskytovatelem asistované reprodukce v Evropě, pracuje v ní více než 900 lidí a loni měla obrat nad úrovní 1,8 miliardy korun,“ informovalo marketingové oddělní FutureLife. Společnosti se daří přes své zahraniční kliniky hledat nové pacienty, kteří pak přijíždějí na zákrok do Česka.
Například brněnská klinika Reprofit, která do skupiny patří a která je i největší tuzemskou klinikou asistované reprodukce, měla loni tři tisíce pacientů. Přitom tři čtvrtiny z nich byly ze zahraničí, mimo jiné z Británie, Francie, USA nebo Izraele.
Kliniky chtějí nyní více oslovit také českou veřejnost i s ohledem na to, že první tři pokusy o umělé oplodnění platí českým párům pojišťovna. Hledají zároveň dárkyně vajíček, které mohou za jeden odběr získat až 30 tisíc korun.
Největší spermobanku na světě provozuje v dánském Aarhusu podnikatel Ole Schou. „Firma Cryos International zásobuje spermatem více než 80 zemí světa,“ uvádí Schou. V roce 1981 měl prý podnikatel „sen o zmrazeném spermatu“ a stal se tímto tématem téměř posedlý. Později zprovoznil spermobanku, která napomohla narození už více než 30 tisícům dětí na planetě. Každý rok přibývají zhruba další dvě tisícovky. V Dánsku je velké množství dárců spermatu. Byznysu svědčí, že severská země patří ke státům, kde zákony umožňují darovat sperma anonymně. Firma si také udělala mezi muži průzkum a zjistila, že skoro polovina z nich zároveň dává krev. Podle Schoua má tudíž na dárcovství spermatu vliv i altruismus tradičně zakořeněný v dánské společnosti. Globální objem obchodu se spermatem se má podle nové studie společnosti Grand View Research vyšplhat ze současných zhruba 3,5 miliardy dolarů na pět miliard v roce 2025 |
