Sdílená ekonomika to nemá jednoduché. V Praze se o tom mohli přesvědčit nejen „netaxikáři“ Uberu, ale i lidé, kteří si prostřednictvím služby Doginni přivydělávají hlídáním a venčením psů.
Co na tom, že služby Uber a Doginni jsou pružné, transparentní, vstřícné, cenově výhodné a vyhledávané stále větším počtem lidí. Co na tom, že pověst pražských taxikářů i po mnoha letech, mnoha řečech a nulovém efektu nejrůznějších proklamovaných opatření stále kazí druhořadí gangsteři, kteří s vidinou „vejvaru“ oškubou vyplašeného cizince jako slepici.
Lidé, kteří Uber i Doginni vnímají jako zajímavou možnost přivýdělku ke studiu či pravidelnému platu, a kteří tím pádem nečekají na létající pečené holuby nebo podporu v nezaměstnanosti, jsou pro stát přesně tím nebezpečím, které je třeba zadusit v zárodku šikanou, hrozbami pokut a stresem z přepadových kontrol.
Řádní držitelé vylobbovaných koncesí, množírny psů, prodejci hrnců za sto tisíc a podobní exponenti podnikání v souladu se zákonem ony zvýšené náklady na kontroly státu určitě rádi zaplatí na daních.
S nádražím ani referendum nehne
Brno opět zkusilo vyřešit otázku přesunu tamního hlavního nádraží. Problém ani nemá smysl vysvětlovat, po všech těch letech mu už nerozumí skoro nikdo.
V den krajských voleb se ale ve veletržním městě odehrálo referendum. Vyzvalo občany k odpovědi na otázky formulované natolik zapeklitě, že je bylo třeba vysvětlit v dodatku pod otázkami. Což je bezpochyby v souladu se všemi zásadami pořádání referenda. Kritici navíc referendu podsouvali motivaci nasměrovat lidi pouze k jedné variantě, ať už odpovědí jakkoli.
Nakonec přišlo málo lidí a referendum je neplatné. Což je snad i dobře, protože ten laskavý, nevyhrocený a léta nevyřešený spor o přesun či nepřesun nádraží už k Brnu tak nějak patří. Stejně jako vycpaný krokodýl v průjezdu tamní Staré radnice.
My jsme ten správnej tým
Na dětském sportovním turnaji, který pořádal ING Bank Fond Nadace Terezy Maxové dětem, soutěžil tým s názvem Cyklon B. Což je plyn používaný v nacistických vyhlazovacích táborech, kdyby to náhodou někdo nevěděl. Vše vzniklo jako poněkud kocourkovsky nešťastná shoda okolností. Název po cestě na turnaj vymyslel jeden ze soutěžících chlapců, organizátoři to nechali být a vzápětí to po zásluze schytali od všech, kteří mají právo cítit se podobnými slovními hříčkami dotčeni.
Kde je chyba? Tak nějak trochu všude. Lze předpokládat, že šestnáctiletý mladík nevěděl, o čem je řeč? Je možné, aby si toho nevšimli organizátoři? Patrně je, ale nutně to vyvolává otázku po jejich kompetenci pořádat akci pro klienta typu dobročinné nadace nadnárodní banky.
Komunistický rebel
Svých pět minut slávy si užil v souvislosti s kontroverzním symbolem i nejmenovaný člen jedné brněnské volební komise, který průběh voleb dozoroval v tričku se srpem a kladivem. Protože je aktivní komunista, nepřišlo mu na tom prý nic divného, chodí tak oblečený pořád. Za nemalé pozornosti novinářů se odehrála taškařice s napřed uposlechnutou a pak nevyslyšenou výzvou k převlečení, nakonec ale údajně k žádnému porušení zákona nedošlo.
Aniž bychom jakkoli relativizovali znaky zločineckých totalitních organizací, je s podivem, že se tenhle zprofanovaný symbol může stát prostředkem buřičského gesta relativně mladého dlouhovlasého radikála. Neměl by symbolizovat spíše konformitu, šovinismus a tupost strejcovských papalášů knedlíkového socialismu? Ostatně pryč s tyrany a zrádci všemi, zvláště těmi, kteří se na tribunách srpem a kladivem tak rádi zaštiťovali.
Čtěte v nové Strategii
Článek vychází v říjnovém čísle měsíčníku Strategie, kde si dále můžete přečíst rozhovor s šéfkou české sekce humanitární organizace UNICEF Pavlou Gomba, dále o rozšiřujícím se fenoménu online supermarketů, o tom, že značka Apple dokáže odhadnout skryté touhy svých zákazníků, o halloweenském marketingu, či o komunikačních schopnostech Hillary Clintonové a Donalda Trumpa. Nabízíme také portrét Reného Ježe, jehož společnost Lionhearted reprezentuje Česko na festivalu Cannes Lions.
Strategie vychází 21. 10. 2016.
