Romantické jaro

Čti-Wo jde do televize

Čti-Wo jde do televize

O projektu Čtení pomáhá mi před rokem řekla neteř, která ho ohodnotila slovem „super“. Princip je opravdu dobře vymyšlený - školák přečte knihu a získá kredit padesát korun, které může věnovat některé z dobročinných aktivit.

Projekt má přehledné webové stránky, prostě pěkná věc. Reklamní kampaň se však podle mě nepovedla. Mistr Čti-Wo v podání Vojty Dyka pravděpodobně představuje jakéhosi asijského duchovního guru. Vzpomínám si, že před časem byl na billboardech vyobrazen v lesklém oděvu a kniha před ním levitovala. Tentokrát Dyka navlékli do podvlíkaček a divných doplňků. Do ruky mu dali baseballovou pálku. Hledám tu nějaký literární odkaz. Vzdávám to, nerozumím. Asi málo čtu. Co tu máme dál?

Čtěte také: Čti-Wo jde do televize


Pivo v igelitce je nechutné, ale to byl asi účel. Microsoft nápadně připomíná „svět O2 myšlenek“ ještě před tím, než se v něm objevil muž-ryba. Od pána na vizuálu společnosti Partners, který si myslí, že to zvládne, odvracím zrak. Má tak divný výraz, že ani nechci zkoumat, co přesně na té zahradě dělá. Holandská penze od ING má styl, takže po holandsku chrochtám. Kampaň České filharmonie se mi taky líbí, protože mám ráda ptačí zpěv, obzvláště tedy vrabce zpěvného, který pěje ještě krásněji než ten domácí či polní (děti, bacha na zkoušení z přírodopisu!). A už jsme u poslední ukázky - pod rozkvetlou třešeň před Kotvou bych se asi líbat nešla, ale vlastně… možná jo. Když je to jaro.