Pokud válka v Íránu vytrvá po celý rok, růst Česka se může zastavit, říká ministryně Schillerová

Ještě před pádem prvních bomb na Teherán vypadal letošní osud české ekonomiky snad až nečekaně dobře. Z očekávaného růstu blížícího se třem procentům ale v případě nepřízně geopolitiky nemusí zbýt doslova kámen na kameni. Stačí, aby konflikt na Blízkém východě vytrval do konce letošního roku. Na konferenci Money Money Money televize Prima to v pondělí jako extrémní směr vývoje tuzemské ekonomiky naznačila ministryně financí Alena Schillerová. Černý scénář prognózy letošního růstu české ekonomiky totiž počítá prakticky s nulovým letošním růstem.

„Už v dubnové prognóze jsme zhoršili růstový výhled pro českou ekonomiku na 2,1 procenta, a to z důvodu konfliktu na Blízkém východě. Ale pracujeme i s černým scénářem,“ uvedla na pondělní konferenci ministryně financí Alena Schillerová s tím, že takový scénář počítá s tím, že konflikt se potáhne až do konce letošního roku. „Věřím, že to nenastane, ale zhoršení růstu by bylo dramatičtější, a to třeba i o dva procentní body,“ dodala Schillerová s tím, že nechce malovat čerta na zeď. Růst české ekonomiky by se tak prakticky letos zastavil na černé nule. Původní lednová prognóza ministerstva počítala s letošním růstem české ekonomiky o 2,6 procenta.

Reálné riziko pro růst

Experti sublimaci českého růstu v takovém scénáři potvrzují. „Pokud by byl Hormuzský průliv zablokovaný do konce letošního roku, tak by se globální zásoby ropy a ropných produktů dostaly na velmi nízkou úroveň a ropa by stála vysoce přes 150 dolarů za barel,“ předpokládá analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Zároveň by se v takovémto velmi pesimistickém scénáři podle něho prudce zvedla cena plynu a dalších surovin exportovaných ze zálivu. „V tomto scénáři by skutečně nastala globální recese a hospodářský růst v ČR by se zastavil,“ potvrzuje Tomčiak. I on nicméně považuje takový scénář za nepravděpodobný. 

Délka konfliktu je nicméně podle expertů zcela otevřenou neznámou. „Horizont konfliktu na Blízkém východě nelze v tuto chvíli věrohodně odhadnout, a stejně tak nelze předpokládat, že jeho případný konec automaticky přinese rychlý návrat cen ropy a plynu na úrovně před konfliktem,“ říká expert společnosti XTB Jiří Tyleček. Konsenzus očekávání podle ekonomů je aktuálně takový, že odblokování průlivu nastane už v květnu, tedy sedm měsíců před koncem roku. Dopad na českou ekonomiku by v takovém případě byl mnohem mírnější a výsledné letošní tempo růstu by zhruba odpovídalo mírně zkorigovaným odhadům ze začátku roku. 

Smůla pro Evropu

Například lednový scénář České národní banky počítal s přesně stejnou prognózou letošního růstu jako Ministerstvo financí. Napříč institucemi tak panoval shodný názor na to, že Česko v letošním roce čeká alespoň na tuzemské poměry relativně velmi slušný růst. Bohužel pro Česko je přitom na současný konflikt velmi citlivý celý starý kontinent. „Evropa je v tomto směru obzvlášť zranitelná. Oproti Spojeným státům je citlivější na energetické šoky, a to jak kvůli své průmyslové struktuře, tak kvůli vyšší závislosti na dovozu energetických surovin,“ zdůrazňuje ekonom společnosti Conseq Investment Management Michal Stupavský. 

Varovným signálem jsou podle něho poměrně výrazné poklesy některých předstihových indikátorů hospodářské aktivity, zejména indexů nákupních manažerů PMI či německého indexu IFO. „Tyto ukazatele naznačují, že firmy již pociťují kombinaci slabší poptávky, vyšších nákladů a rostoucí nejistoty. A právě nejistota je v ekonomice velmi silným faktorem, který vede k odkládání investic, opatrnějšímu náboru zaměstnanců a větší zdrženlivosti spotřebitelů při větších výdajích,“ zdůrazňuje Stupavský. 

Loni vzrostla česká ekonomika o zhruba 2,5 procenta, letošní rok tak měla podle původních scénářů mírně zrychlit. Významným faktorem, který loni pomohl zrychlit tuzemskou ekonomiku, byla ochota českých domácností více utrácet.