Dá se české pivo pít? Stát dal miliony na výzkum, který nekontroloval

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Jiri Slama, Mlada fronta

Bez transparentních soutěží a bez zpětné kontroly, tak vypadlo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) přidělování dotací ministerstva zemědělství na zemědělský výzkum v letech 2010 až 2012. Úřad za dva roky poslal do výzkumu 1,2 miliardy korun. Miliony šly také na projekt, který zkoumal pitelnost českého piva.

„V odborných komisích, které projekty vybíraly, zasedali i zástupci autorů samotných posuzovaných projektů. Jejich projekty přitom v soutěži nakonec uspěly,“ uvedl NKÚ.

Hodnocení některých kontrolovaných projektů vycházela navíc podle NKÚ z odhadů autorů projektů a nikoli z doložitelných a ověřitelných faktů. „Autoři projektů tak někdy vyčíslují až desetimiliardové přínosy projektů s náklady v řádu milionů korun. Nikdo už ale nesleduje, zda se proklamované odhady dopadů projektů skutečně naplnily,“ popsal úřad.

Z nedostatečné kontroly resortu těžili i autoři projektu „Vypracování optimální metody pro stanovení pitelnosti českého piva“, v rámci kterého měl jeden příjemce za pět let získat dotaci 13 milionů korun.

„Po dvou letech ministerstvo projekt přestalo podporovat, ale ve smlouvě o ukončení podpory zavázalo příjemce dotace jen k tomu, aby publikoval jeden článek v odborném tisku a sepsal metodiku na stejné téma,“ uvedl úřad. Za to dostal příjemce dotaci víc než pět milionů korun.

Výsledky výzkumu jsou většinou publikovány ve formě odkazů na stati či přednášky v takzvaném rejstříku informací o výsledcích. Ministerstvo však podle NKÚ kontroluje záznamy jen formálně, nikoli věcně. V rejstříku se tak prý objevují výsledky, které souvisí s řešením daného projektu nanejvýš okrajově nebo vůbec.

„Například u projektu zaměřeného na biologický potenciál českého kapra byly v rejstříku uvedeny statě o výživě sumce velkého nebo o problematice mastných kyselin v mase okouna říčního,“ dodal úřad.