Počet výrobců biopotravin loni vzrostl o tři procenta na 646. Plocha orné půdy, na které se hospodaří podle pravidel ekologického zemědělství, se v uplynulém roce rozrostla o osm procent a přiblížila se 60.000 hektarů. Výměra vinic vzrostla o pětinu na 965 hektarů. Největší podíl na ekozemědělství mají v Česku dlouhodobě trvalé travní porosty sloužící převážně k pastevnímu chovu dobytka.
Podle akčního plánu, který v prosinci 2010 schválil kabinet, má vzrůst podíl ekologického zemědělství do roku 2015 na 15 procent. Podíl biopotravin na celkovém trhu s potravinami by měl ze současného necelého procenta stoupnout na trojnásobek. Materiál si také klade za cíl obrácení poměru mezi dováženými a domácími biopotravinami ve prospěch tuzemských. V současné době jich stále více než polovina pochází z dovozu.
„Pro dosažení cílů Akčního plánu se také zaměříme na zvyšování informovanosti spotřebitelů o biopotravinách. V letošním roce se uskuteční již osmý ročník informační akce 'Září - měsíc biopotravin' a budeme také pokračovat ve vzdělávacích akcích pro zemědělce,“ uvedl ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).
Ekologičtí farmáři nesmějí používat chemické prostředky ani jako hnojiva, ani jako ochranu rostlin před škůdci, chorobami či plevelem. Musí zachovávat přísnější standardy pro péči o chovaná zvířata než konvenční zemědělci. Dotace ekofarmářům jsou vyšší než podpory jejich konvenčně hospodařícím kolegům.
