Rezort přičítá výrazné zpomalení zejména zastavení příjmu žádostí farmářů o dotace z programu určeného právě pro nové zájemce o ekofarmaření od roku 2012. „Prostředky na agroenvironmentální opatření už totiž zemědělci vyčerpali v předešlých letech,“ konstatoval mluvčí rezortu Hynek Jordán.
Nemožnost žádat, a tedy čerpat dotace vidí jako jeden ze dvou důvodů velkého zpomalení nárůstu ekofarmářů a celkové plochy i Zemědělský svaz ČR. Druhým důvodem je pak podle něj nejistota z budoucího nastavení podpory v novém rozpočtovém zemědělském období Evropské unie, které s ročním zpožděním začne od ledna příštího roku.
Zemědělský svaz tak například požaduje, aby podpora byla podmíněna skutečnou produkcí bioproduktů. „Podpora zemědělců, kteří v rámci režimu ekologického zemědělství pouze udržují louky a produkují pouze bioseno, je neefektivním využíváním finančních prostředků. Také proto potenciální noví ekologičtí zemědělci vyčkávají, jak se tato podpora nastaví,“ zdůraznil předseda svazu Martin Pýcha.
Průměrná velikost ekofarmy podle údajů ministerstva zemědělství meziročně mírně vzrostla na 125 hektarů. Od roku 2001, kdy dosáhla největší výměry 333 hektarů, ale dlouhodobě klesá. Za prvé to znamená, že do režimu ekologického zemědělství vstupují nově farmy s nižší výměrou. Za druhé pak statisticky nové farmy vznikají dělením stávajících na menší celky. „Přesto stále platí, že průměrná výměra ekofarmy je nyní větší než farmy konvenční, která se pohybuje okolo osmdesáti hektarů,“ podotkl mluvčí rezortu. Struktura ploch ekofarem se přitom prakticky nemění.
