Čísla potvrzují alarmující hlasy zemědělců i samosprávy, které na zvyšující se škody přemnožené zvěře upozorňují.
„Škody zvěří se dlouhodobě lokálně zvyšují spolu se zvyšujícími se stavy spárkaté zvěře. Jedná se převážně o škody způsobené jelení, dančí, sičí a mufloní zvěří. Zvěř škodí okusem mladých letorostů, loupáním kůry z kmenů a ohryzem,“ uvedla mluvčí Agrární komory Dana Večeřová. „Deklarované škody a jejich nárůst je rovněž vázán na zvýšený zájem lesníků řádně pečovat o les a netolerovat tyto škody na úkor mysliveckého vyžití,“ dodala.
Spory o výši škod mezi nájemci honiteb a majiteli pozemků jsou přitom velmi běžné a často končí i u soudu. Ministerstvo zemědělství kvůli snaze snížit počty škodlivé zvěře a usnadnit rozhodování o tom, kdo je za škody v lesích i na polích odpovědný, připravilo malou novelu mysliveckého zákona. Pole s jednou plodinou bude muset mít třicet nanejvýš třicet hektarů. Větší rozloha má být přeťata dvanáctimetrovým pásem s nízkou plodinou, která usnadní lov. Jinak se farmář nedočká úhrady škod způsobených zvěří.
Podle ministerstva je ale za nárůstem odhadů škod právě zlepšení vztahů mezi obou stran. „Meziroční nárůst si lze vysvětlit tak, že mezi uživateli honiteb a vlastníky lesa dochází k lepší komunikaci a uplatněné nároky na náhradu jsou finálně uhrazeny,“ uvedla mluvčí rezortu Markéta Ježková.
Škody na lesním majetku ale považuje ministerstvo za nízké. „Průměrná škoda za období 2006 až 2015 činila zhruba 27 milionů ročně. V Česku je výměra porostní plochy asi 2,6 milionu hektarů. Znamená to, že na jeden hektar připadá částka zhruba 10,40 koruny, což je vzhledem k celkové produkci nevýznamné,“ podotkla mluvčí.
V minulosti se přitom škody na lesnické a polní produkci odhadovaly v řádech stamilionů korun, většina z nich se tak podle všeho týká škod na zemědělské produkci. Přesná čísla nemá ani ministerstvo, které sice v pětiletých cyklech provádí inventarizaci škod na lesním hospodářství, ale na polním ne. „Zde se jedná pouze o odhady, které v mnoha případech nejsou dokladovatelné. Zde by úředníci ministerstva měli napřít síly a vymyslet systém sledování a kontroly škod na polích,“ míní Večeřová.
To se ale zřejmě jen tak nestane. „Inventarizace ani sledování výše škod zvěří v sektoru zemědělství vyjádřené finančně se nedělá, a to zejména proto, že se škody na polních plodinách a pozemcích v čase neustále mění,“ podotkla mluvčí ministerstva.
