Akcie VW klesly, žaloba v USA může firmu přijít na 48 miliard dolarů

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ctk/ap

Akcie německé automobilky Volkswagen dnes klesly až o šest procent na šestitýdenní minimum. Americká vláda podala v pondělí na společnost civilní žalobu, která by Volkswagen teoreticky mohla přijít až na 48 miliard dolarů (zhruba 1,2 bilionu korun), zatímco dříve se pokuta v USA odhadovala pouze na 18 miliard dolarů. Skutečný postih však bude podle minulých zkušeností jen zlomkem této sumy, napsala agentura Reuters.

Federální ministerstvo spravedlnosti podalo na firmu žalobu o čtyřech bodech kvůli tomu, že instalovala do téměř 600 tisíc svých naftových vozů zařízení, které umožňovalo skrývat při testech emisí vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. „Oznámení je připomínkou toho, že VW má stále nevyřešený problém s emisemi,“ uvedli analytici banky Goldman Sachs a zachovali vůči akciím firmy doporučení „prodávat“.

Kurz akcií firmy je nyní asi 20 procent pod úrovní z poloviny září, kdy skandál s emisemi vypukl. Díky prosincovému oživení je ale zhruba 30 procent nad svým minimem z počátku října.

Podle agentury Reuters může Volkswagen v důsledku žaloby teoreticky čelit pokutám za dvě porušení zákona, za každé ve výši až 37 500 dolarů na jedno vadné vozidlo. Za každé zařízení umožňující manipulace by navíc automobilka mohla zaplatit až 3750 dolarů, dalších 37 500 dolarů by firmu mohl stát každý den, kdy porušovala pravidla. Původní odhad 18 miliard dolarů počítal pouze s jedním bodem žaloby a s menším počtem vozů. Volkswagen v září přiznal, že v USA je nelegálním zařízením vybaveno 482 tisíc vozů s dvoulitrovými motory, později se ukázalo, že problém se týká dalších 85 tisíc aut s třílitrovými motory.

Podle analytiků ale bude skutečná pokuta mnohem nižší. Americké úřady například japonskou Toyotu zažalovaly za znečištění ovzduší počátkem století až o 58 miliard dolarů, obě strany se ale nakonec dohodly na urovnání, které firmu stálo 34 milionů dolarů. Mnohem hlubší dopad by na Volkswagen mohlo mít omezení přístupu jeho vozů na rozsáhlý americký trh, uvádějí analytici.

Akcie Volkwagenu

Ministerstvo zároveň nevyloučilo, že podá na Volkswagen i žalobu u trestního soudu za klamání spotřebitelů a regulačních úřadů. Trestní žaloba ale vyžaduje vyšší důkazní břemeno než civilní pře, protože u civilního soudu vláda nemusí dokazovat, že Volkswagen klamal záměrně. Podle analytiků automobilka proti civilní žalobě nemá moc šancí.

Volkswagen už v září přiznal, že software umožňující manipulovat s testy emisí instaloval do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě. Skandál se týká rovněž 1,2 milionu vozů české divize Škoda Auto.

Emisní kauza VW
Vypuknutí aféry:

Vloni 18. září americká federální Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) obvinila Volkswagen, že do svých vozidel s naftovými motory instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu vypouštěných emisí, a tím se snažil obejít zákony na ochranu ovzduší.

Počet automobilů, kterých se skandál týká:

- Skandál se týká 11 milionů automobilů. Z toho připadá zhruba pět milionů vozů na vlajkovou značku VW, přes dva miliony na Audi, 1,2 milionu na vozy značky Škoda a 700.000 na Seat.

- Osm z 11 milionů postižených automobilů se podle dřívějších informací nachází v Evropské unii, v Německu se podle dosavadních informací skandál týká 2,8 milionu vozů, v Británii 1,2 milionu vozů, ve Francii zhruba milionu vozů a v Itálii asi 650.000 vozů. V USA bylo softwarem umožňujícím falšování vybaveno 482.000 vozů.

- Koncern VW vloni v listopadu uvedl, že zhruba 800.000 jeho aut zřejmě vypouští do ovzduší více CO2 a má větší spotřebu pohonných hmot, než do té doby tvrdil. O měsíc později však upřesnil, že nesrovnalosti v údajích o emisích CO2 se týkají pouze 36.000 vozů. Problémy prý zahrnují jen modely značky VW. Podle listopadové zprávy se přitom mohly nesrovnalosti týkat rovněž modelu Octavia české značky Škoda.

Dopady skandálu:

- Hned první den, kdy se od vypuknutí skandálu obchodovalo s akciemi firmy, akcie propadly téměř o pětinu a následující dny pokračovaly v prudkém poklesu. Za dva dny se tržní hodnota firmy snížila zhruba o třetinu. Trhy reagovaly mimo jiné na to, že VW kvůli skandálu zhoršil výhled hospodaření a oznámil, že ze zisku třetího čtvrtletí vytvoří rezervu 6,5 miliardy eur (176 miliard Kč) na náklady kolem aféry.

- Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's snížila koncernu dlouhodobý rating o jeden stupeň na A-. Současně varovala, že by mohla rating automobilce dál snížit, a to až o dva stupně.

- Koncern oznámil, že sníží investice ve své největší divizi VW o zhruba miliardu eur ročně (27,1 miliardy Kč) oproti původnímu plánu a urychlí proces snižování nákladů.

- Kvůli skandálu Volkswagen zastavil prodej všech nových naftových aut ve Spojených státech, předběžný zákaz prodeje nových naftových aut Volkswagenu a prodeje nedávno dovezených ojetin dotčených skandálem vydal také švýcarský úřad pro bezpečnost silničního provozu (FEDRO) a Volkswagen pozastavil prodej některých vozů s naftovým motorem v Austrálii.

- Evropská investiční banka (EIB) zkoumá, zda Volkswagen nepoužil některou z půjček od EU k podvodům, v takovém případě by mohla požadovat vrácení peněz.

- Také španělská vláda oznámila, že bude po automobilce Seat požadovat vrácení části dotací, které firma získala z programu na podporu vozů šetrnějších k životnímu prostředí.

Personální dopady skandálu:

- Generální ředitel Volkswagenu Martin Winterkorn odstoupil z funkce kvůli skandálu 23. září a o dva dny později byl novým šéfem koncernu s okamžitou platností jmenován Matthias Müller, který dosud řídil dceřinou společnost Porsche.

- Bylo také oznámeno, že novým předsedou představenstva Škoda Auto se stane od 1. listopadu Bernhard Maier.

- Porsche 30. září oznámilo, že novým šéfem automobilky se od 1. října stane jeho dosavadní výrobní ředitel Oliver Blume.

- Počátkem října dozorčí rada koncernu zvolila svým předsedou dosavadního finančního ředitele Hanse Dietera Pötsche, který obsadil pozici, která se uvolnila po rezignaci dlouholetého šéfa rady Ferdinanda Piëcha vloni na jaře.

Vyšetřování:

- Vyšetřování skandálu se již vede v Evropě, v Japonsku nebo Číně.

- Ve Francii se případu ujala pařížská prokuratura, která vyšetřuje podezření z podvodu s přitěžujícími okolnostmi.

- V Itálii skandál vyšetřuje antimonopolní úřad kvůli možným nepoctivým obchodním praktikám ze strany Volkswagenu.

- Na Volkswagen byla v USA podána také řada hromadných žalob, na soudy se obracejí také jednotlivci či ekologické organizace. Počátkem října podal žalobu na americkou divizi koncernu stát Texas.

- Vyšetřování automobilky zahájil 16. prosince Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), den poté poslanci Evropského parlamentu schválili vytvoření vyšetřovacího výboru ke skandálu.

- Americká vláda dnes podala na Volkswagen civilní žalobu za instalaci zařízení, které umožňovalo skrývat nadlimitní hodnoty emisí u naftových vozů.