Bez levné energie a kapitálu Evropa neuspěje. Investor Pudil popsal recept na přežití

Evropa podle spolumajitele skupiny bpd partners a člena vedení think-tanku Globsec Petra Pudila čelí kombinaci geopolitických rizik, drahých energií a sílící konkurence ze strany USA a Číny. V rozhovoru pro e15 varoval, že kontinent může vstoupit do největší energetické krize od druhé světové války. Řešení vidí v rychlejší elektrifikaci, hlubší ekonomické integraci Evropské unie a využití technologického know-how, které vzniká na Ukrajině. 

Tato témata patřila mezi hlavní body letošního fóra Globsec, které se konalo v Praze a přilákalo několik stovek předních manažerů, expertů a politiků z více než 80 zemí. Konference se svým významem řadí po bok setkání v Davosu či Mnichově a stala se dějištěm debat o budoucnosti Evropy v době rostoucích ekonomických a bezpečnostních výzev. 

„Budeme čelit pravděpodobně největší energetické krizi od druhé světové války,“ uvedl miliardář. Doporučil zároveň nepodceňovat současný vývoj na energetických trzích. Podle něj si Evropa stále dostatečně nepřipouští možné důsledky pokračující destabilizace Blízkého východu způsobené válkou v Íránu. 

Současnou situaci přirovnává k počátku pandemie covidu. Zatím lze pozorovat problémy zejména v Asii, dopady se ale podle finančníka mohou během několika měsíců přenést i na evropský trh. 

Jak přivábit datacentra

Letošní Globsec Forum mimo jiné ukázalo, jak se proměnilo evropské uvažování o energetice. Co bylo ještě před několika lety především klimatickou agendou, se dnes stává i otázkou bezpečnosti, konkurenceschopnosti či geopolitické suverenity. „Dekarbonizace není jen klimatické téma. Je to otázka evropské suverenity,“ míní investor Pudil. 

Evropa sice po ruské invazi na Ukrajinu výrazně snížila závislost na ruských dodávkách ropy a plynu, nadále však zůstává závislá na tocích ropy a zemního plynu z oblasti ochromeného Hormuzského průlivu. Jakýkoli dlouhodobější výpadek nebo omezení klíčových námořních tras by proto podle Pudila mohlo mít závažné hospodářské důsledky. 

Státům bez významných nalezišť ropy a plynu tak prý nezbývá než urychlit přechod k energetickému mixu založenému na obnovitelných zdrojích, jádru a akumulaci energie. 

Levná energie bude podle Pudila jedním z hlavních faktorů budoucí konkurenceschopnosti. Jako příklad uvádí Španělsko nebo skandinávské země, které díky masivním investicím do obnovitelných zdrojů získávají náskok nejen v průmyslu, ale také při budování datových center a energeticky náročných technologických provozů. „Datacentra se dnes stavějí tam, kde je levná energie. Rozdíl v cenách je často dvojnásobný,“ upozorňuje spolumajitel bpd partners. 

Ukrajinská karta

Dalším diskutovaným tématem Globsecu byla proměna obranného průmyslu. Pudil upozornil, že Ukrajina se během války stala unikátní laboratoří vojenských a technologických inovací. „Ukrajina má dnes nejlépe inovující armádu na světě,“ tvrdí. 

Jde jak o bojové schopnosti, tak o zkušenosti s rychlým vývojem, testováním a nasazováním nových technologií. Toto know-how může výrazně posílit evropskou konkurenceschopnost, zvláště v oblasti dronů, autonomních systémů, umělé inteligence a digitálních technologií. 

„Evropa by měla usilovat o co nejtěsnější spolupráci s Ukrajinou, protože právě tam vznikají technologie, které budou definovat budoucí podobu bezpečnosti i průmyslu,“ dodal. 

Vedle energetiky a obrany se na konferenci výrazně diskutovala pochopitelně umělá inteligence. Pudil však upozorňuje, že samotná AI nebude hlavním zdrojem konkurenční výhody. „Klíčové bude, kdo vlastní data, kdo je spravuje a kdo získává hodnotu vytvořenou jejich monetizací,“ říká. 

Evropský test dospělosti

Budoucí prosperita států se bude podle Pudila opírat o tři pilíře: přístup k elektřině, kritické minerály a data. Kombinace těchto faktorů bude rozhodovat o tom, které ekonomiky dokážou využít potenciál AI a které zůstanou závislé na technologiích vyvíjených jinde. 

Spolumajitel bpd partners zároveň patří mezi zastánce hlubší ekonomické integrace Evropské unie. Za jednu z největších slabin Evropy považuje roztříštěný kapitálový trh, který komplikuje růst evropských firem. „Ani samo Německo není schopné škálovat firmy do velikosti, aby dokázaly konkurovat největším americkým nebo čínským hráčům,“ říká. 

Řešením má být kapitálová unie, tedy propojení evropských finančních trhů a efektivnější využití evropských úspor. Dnes podle něj značná část evropského kapitálu financuje americké firmy a americký dluh, zatímco evropské podniky často narážejí na nedostatek růstového kapitálu. „Tyhle peníze musí podporovat naši prosperitu. To není ekonomický nacionalismus, ale čistý pragmatismus,“ dodává. 

Vybudování jednotného kapitálového trhu považuje Pudil za jeden z klíčových testů evropské schopnosti reagovat na proměnu světové ekonomiky. Bez silnější ekonomické základny nebude podle něj možné financovat obranu či energetickou transformaci, ale ani technologický rozvoj.