Češi téměř neopouštějí vlast kvůli práci. Německu už chybí milion lidí
Česko patří mezi evropské země s nejnižším odlivem rodilých obyvatel a v tomto směru předčí i řadu bohatších států.
Zároveň přitahuje pracovníky z jiných evropských zemí, takže těží z nízké emigrace i vysokého zájmu o práci.
Odborníci ale upozorňují, že země stále ztrácí část největších talentů a nedokáže naplno využít potenciál mnoha zahraničních pracovníků.
Pokud by byla migrace rodilých Evropanů soutěží krásy, Česko by se stalo druhou vicemiss, což je nečekaně dobrý výsledek. Země se totiž umístila jako třetí nejlepší z 19 vybraných na kontinentu, odkud odcházejí tam narození občané. Ukázala to studie DataPulse, která představila očištěná migrační data. Na rozdíl od těch klasických v nich úplně propadly státy západní Evropy. Třeba Německo přišlo ve sledovaném roce 2024 o 91 tisíc lidí, kteří se v zemi narodili a vyrostli. Kumulovaná ztráta od roku 2005 přesahuje jeden milion.
Češi mají Česko v srdci a země nepřichází o své „děti“. V roce 2024 zaznamenalo čistou ztrátu pouze 1430 rodilých občanů, 5236 jich odešlo a 3806 se jich vrátilo. V přepočtu na 1000 obyvatel jde o ztrátu 0,13 občana, což je třetí nejlepší číslo ze studie DataPulse. Rodilí Češi tedy emigrují jen v malé míře a Česko si zjevně dokáže svůj talent udržet mnohem lépe než řada jiných bohatších zemí v Evropě.
Magnet pro Evropany
Při interpretaci dat je ale nutné vzít v úvahu rozdíly v národních evidencích. Zatímco v Německu vzniká při odstěhování zákonná povinnost se odhlásit (vázaná na pokuty, daňovou rezidenci či místní poplatky), v Česku samotný odchod do zahraničí žádnou oznamovací povinnost nezakládá. ČSÚ čerpá data výhradně z evidence obyvatel, kam se rušení trvalého pobytu hlásí dobrovolně. Vykazovaná čísla tak nezachycují všechny reálné odchody.
Zajímavější jsou ovšem data, která ukazují Česko jako magnet pro ostatní Evropany. Ačkoli cizinci nejsou započítáni do české bilance rodilých občanů, studie u ostatních zemí odhaluje, kam jejich rodilí občané míří. Třeba u Slovenska výslovně uvádí: „Česko a Německo jsou jejich předními destinacemi.“ Mimochodem, Slovensko přišlo v čistém o téměř 2900 svých rodilých občanů. Stejně tak je Česko magnetem i pro ostatní obyvatele, zejména z východních zemí Evropy. Získává tedy dvojitý bonus – vlastní lidé neodcházejí a pro pracovní migranty z Evropy je lákadlem.
Odliv mozků v Evropě: Jak na tom jsou rodilí obyvatelé?
Čistá migrace rodilých obyvatel: Vyjadřuje rozdíl mezi počtem lidí narozených v dané zemi, kteří se do ní po letech v zahraničí vrátili, a těmi, kteří zemi v roce 2024 opustili. Data jsou přepočtena na 1 000 obyvatel. Kladná hodnota značí čistý návrat občanů, záporná naopak odliv mozků (brain drain).
| Země | Saldo migrace na 1 000 obyv. |
|---|---|
| Litva | +2,67 |
| Bulharsko | +0,88 |
| Česko | -0,13 |
| Slovinsko | -0,29 |
| Finsko | -0,40 |
| Slovensko | -0,53 |
| Norsko | -0,57 |
| Španělsko | -0,65 |
| Chorvatsko | -0,88 |
| Rakousko | -0,88 |
| Nizozemsko | -0,97 |
| Německo | -1,08 |
| Itálie | -1,10 |
| Rumunsko | -1,15 |
| Estonsko | -1,20 |
| Švédsko | -1,23 |
| Belgie | -1,27 |
| Lucembursko | -2,35 |
Pohled pod suchou slupku řeči čísel poskytují lidé z oboru. „Podle studie se v roce 2024 z Česka odstěhovalo jen o 1430 rodilých obyvatel více, než kolik se jich ve stejném roce vrátilo. Naproti tomu u nás legálně pracuje přes milion cizinců. Kvalifikačně je ale obrázek smíšený,“ nastiňuje Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Velká část příchozích, zejména z Ukrajiny, pracuje podle něj v nízko kvalifikovaných pozicích, podle dat ČSÚ jde asi o 63 procent ukrajinských zaměstnanců v obsluze strojů a pomocných profesích. „Řada z nich pracuje pod úrovní svého skutečného vzdělání. Častým důvodem je složitost a délka procesu uznávání vzdělání. Opačným příkladem jsou Slováci, mezi nimiž je vysoký podíl lékařů, IT specialistů a dalších odborníků s vysokoškolským vzděláním. A to je jednak dáno vysokým podílem studentů, kteří studovali české univerzity a po studiu zde zůstali žít a pracovat,“ říká.
Upozorňuje ale také, že data měří kvantitu, ne kvalitu. „Odcházejí často ti nejlepší, špičkoví absolventi, vědci a lékaři, a míří do Německa, Rakouska a Švýcarska nebo mimo Evropu především do USA. Každý talent, který se nevrátí, je pro ekonomiku citelná ztráta,“ míní.
Problém v pracovní migraci, která může úbytek domácího odlivu mozků nahradit, je ale ten, že lidé ze zahraničí, zejména z Východu, pracují pod úrovní své kvalifikace. A tady by měl stát zabrat.
„Musíme umožnit pracovníkovi nastoupit dřív, než jsou vyřízené úplně všechny dokumenty. V okolních zemích stačí jedno povolení a zbytek se dořeší, když už člověk pracuje. Druhý krok je dotáhnout digitalizaci. Polsko přijímá žádosti výhradně elektronicky a zvládne proces za dva až tři měsíce, Německo přes svůj konzulární portál zkrátilo vyřízení ze 66 na 27 dní. My posíláme dokumenty poštou a trvá to půl roku,“ vyjmenovává ze svých zkušeností Jana Míčková Sladká, ředitelka společnosti Grapecare, která se zaměřuje na získávání zahraničních pracovníků pro český trh. Nově plánovaný systém digitalizace je podle ní krok správným směrem, ale reálné zrychlení přinese nejdřív v roce 2027.
Atraktivitu Česka nicméně potvrzuje, podobně jako ostatní odborníci z pracovního trhu. Vedle nízké nezaměstnanosti a s tím spojené široké nabídky pracovních příležitostí cizince lákají i solidní podmínky života. Významnou roli hraje také strategická poloha uprostřed Evropy, dobrá dopravní dostupnost a kulturní i jazyková blízkost zejména pro pracovníky ze Slovenska, Ukrajiny či z dalších zemí střední a východní Evropy.
„V posledních letech se navíc jako významná konkurenční výhoda stále častěji ukazuje bezpečnost a celková politická stabilita země,“ vyjmenovává Jitka Kouba, marketingová ředitelka Grafton Recruitment a Gi Group.
Podle ní už dnes rozhodně neplatí, že zahraniční pracovníci přicházejí pouze na manuální pozice. Vedle montážních dělníků, skladníků nebo pracovníků ve stavebnictví roste počet odborníků v IT, výzkumu, zdravotnictví, technických profesích nebo v kybernetické bezpečnosti.
Velmi dobře je to vidět například v sektoru IT a podnikových služeb. Podle dat asociace ABSL zaměstnává tento obor v Česku již více než 200 tisíc kvalifikovaných lidí a letos má vzrůst o 14 tisíc pracovních pozic. Plných 44 procent z těchto zaměstnanců tvoří zahraniční pracovníci.
