Pro provoz vozů s vodíkovým pohonem schází síť plnicích stanic. První by chtěl postavit Unipetrol.
Česko by se se zpožděním mohlo vydat ve stopách Německa a dalších západoevropských států a začít zavádět vodík jako alternativní pohonnou hmotu. Pilotní projekt autobusu s vodíkovým pohonem v Neratovicích ukázal, že technologie je plně funkční. Hlavní překážka pro její rozšíření ale spočívá v tom, že nové „zelené“ palivo není kde tankovat.
„Studie, která se v těchto dnech začíná vyhodnocovat, upřesňuje cíle pro budování vodíkových plnicích stanic, jak je uvádí Národní akční plán čisté mobility. Zabývá se i detaily dotačního programu na rozvoj vodíku,“ uvádí mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.
Podrobnosti chce ministerstvo představit v červenci v Praze na mezinárodní konferenci o vodíku. Do roku 2025 by podle akčního plánu mělo vzniknout tři až pět plnicích stanic. V Německu by jich v té době už měly být čtyři stovky, což by zajistilo průjezdnost země autem na vodíkový pohon.
V Česku se za vyšší využití vodíku přimlouvá Unipetrol. „Přibližně polovinu vodíku používáme pro výrobu amoniaku, což je zejména surovina pro výrobu hnojiv. Druhá polovina slouží k hydrokrakování a hydrorafinaci motorových paliv. Není ale problém vyrábět vodík pro dopravní účely,“ tvrdí Tomáš Herink, člen představenstva Unipetrolu.
Rafinérská firma uvažuje o stavbě veřejné plnicí stanice. Napřed chce ale vědět, jak se k vodíku postaví stát. Konkrétní kroky k rozšíření infrastruktury by měla přinést aktualizace akčního plánu v příštím roce.
V Česku v letech 2009 až 2014 fungoval v Neratovicích pilotní provoz vodíkového autobusu TriHyBus značky Škoda. Na projektu se podílela společnost ÚJV Řež. „Díky projektu se s vodíkem začalo počítat v zákonech. Autobus je po osmi letech plně funkční. Prokázali jsme, že i po této době může palivový článek fungovat,“ uvádí Aleš Doucek, který se v ÚJV Řež věnuje výzkumu vodíkových technologií.
