Vyšší daní z lihu si stát nepomohl, inkaso se propadá. Mladí prý holdují alkoholu méně
- U tvrdého alkoholu se plány státního rozpočtu meziročně rozcházejí o stovky milionů korun, u tabákových výrobků o miliardy.
- Ministerstvo financí o snížení spotřebních daní z takzvaných neřestí neuvažuje.
- Výrobcům lihovin klesly prodeje o polovinu, musejí propouštět.
Nepovedený konsolidační balíček minulé vlády si připisuje další minusové body. Postupné zvyšování spotřební daně z lihu nepřineslo ani ve druhém roce platnosti kýžený efekt. Objem vybraných peněz nenarostl, naopak se oproti minulosti mírně propadl.
Současný kabinet však o snížení sazby neuvažuje. Slabší výběr daně připisuje klesající oblibě tvrdého alkoholu mezi mladými lidmi. Čeští výrobci lihovin přitom upozorňují, že příliš vysoká daň je znevýhodňuje vůči konkurenci z Německa a Rakouska.
V letech 2024 a 2025 sazba stoupla pokaždé o deset procent, letos přidala dalších pět procent. U tabákových výrobků bylo zvyšování mírnější, po tři roky činilo vždy pět procent. Ani v tomto případě se však rozpočtové plány nenaplnily.
Deset miliard zůstalo na papíře
Soubor kroků pro ozdravení veřejných financí předpokládal, že důslednější daňové zatížení lihovin přinese státnímu rozpočtu zhruba jednu miliardu korun ročně navíc. Z 8,972 miliardy korun vybraných v roce 2023 tak mělo inkaso dosáhnout desetimiliardové hranice.
Dopadlo to ale opačně. V prvním roce platnosti balíčku byl rozdíl z pohledu státních financí nepatrný, v jejich neprospěch činil sedm milionů korun. Loni už byl propad citelnější, meziročně dosáhl sta milionů korun.
„Odhady celkového daňového inkasa byly vyšší než skutečně dosažené inkaso v jednotlivých letech,“ potvrzuje Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva financí. „Významným faktorem byla také míra předzásobení obchodníků a spotřebitelů, kterou nelze předem přesně odhadnout,“ dodává.
Mladí si dopřávají méně lihovin
Rezort financí dokončuje analýzu, která má ukázat, co má na klesající daňový výnos největší vliv. Mohl by to být například přesun části prodejů do šedé ekonomiky. To by byla pro stát špatná zpráva ze dvou důvodů. Nemalé částky by končily v rukou nelegálních obchodníků, navíc by lidé konzumací pochybných produktů ohrožovali své zdraví.
Ministerstvo má však jiné vysvětlení. „Může to být obecně nižší spotřeba alkoholu, a to zejména u mladší generace. Jedná se o dlouhodobý trend, který potvrzují i data Českého statistického úřadu,“ uvádí Krušinová.
Podle údajů ČSÚ o spotřebě alkoholických nápojů na jednoho obyvatele v Česku nastal sestupný trend už ve druhé polovině nultých let, další propad způsobený covidovou pandemií následoval na začátku této dekády. Mírně vzestupnou tendenci vykazuje pouze víno, u něhož minulá vláda navzdory kritice ekonomů ponechala spotřební daň nulovou. Týká se to i dováženého vína.
Nižší oblibu alkoholu včetně tvrdého považuje správce daně za pozitivní trend, a to zejména ve vztahu k výdajům na zdravotní péči a zmírnění negativních dopadů konzumace lihovin na společnost. Proto ministerstvo neuvažuje o tom, že by sazbu vrátilo na úroveň, která platila před konsolidačním balíčkem.
Výrobci alkoholu mají problémy
Výrobci lihovin předchozí vládu před opatřením varovali. Například šéf představenstva společnosti Rudolf Jelínek Pavel Dvořáček upozorňoval, že kvůli vyšší sazbě budou tuzemské pálenky a likéry nekonkurenceschopné vůči Německu a Rakousku.
Podle firem se prodeje v současnosti pohybují na polovině dřívější úrovně, což vede ke snižování nákladů a propouštění zaměstnanců.
„Důvodem poklesu jsou neuskutečněné nákupy českých spotřebitelů, které odrazují vysoké maloobchodní ceny. Případně nakupují v zahraničí, kde jsou díky nižší spotřební dani ceny příznivější. V neposlední řadě je prodej ovlivněn i odlivem zákazníků z Německa a Rakouska, kterým se už nevyplatí nakupovat v českých pohraničních obchodech,“ vysvětluje výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník.
Ozdravný balíček zavedl také postupné zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků. I v tomto případě se očekávání bývalého kabinetu s realitou rozcházejí. Loni stát počítal s inkasem 61,7 miliardy korun, vybral ale 56,9 miliardy. Předloni pak byl výběr oproti plánu v minusu o více než 12 miliard korun.
