Aktualizováno: ČEZ nabídne část majetku novým investorům, stát chce firmu plně ovládnout do roku 2029
- Vedení ČEZ navrhuje vyčlenění distribuce a prodeje energií do nové dceřiné společnosti.
- Tento krok má prodejem části podílu investorům financovat budoucí zestátnění celé skupiny.
- Vláda plánuje plné ovládnutí energetického gigantu dokončit nejpozději do roku 2029.
Vedení energetické skupiny ČEZ navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce ze současné struktury vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jde o první krok k připravovanému zestátnění firmy. Společnost by si v nové dceřiné firmě ponechala 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům. O návrhu bude rozhodovat červnová valná hromada podniku. Vyplývá to z informací zveřejněných na webu ČEZ. Peníze utržené z prodeje podílu v dceřiné firmě by následně měly usnadnit výkup minoritních akcionářů ČEZ.
Stát v současnosti drží v ČEZ zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Zestátnění společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády a odkoupením podílu minoritních akcionářů by se stát stal jediným majitelem firmy. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno avizoval, že kabinet chce celý proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029.
„Návrh představenstva je vyústěním strategického směřování schváleného akcionáři na valné hromadě dne 28. 6. 2022 v rámci koncepce podnikatelské činnosti Skupiny ČEZ. Ta předvídá diferenciaci zaměření na výrobní a zákaznickou oblast se souvisejícím přeskupením a optimalizací vlastnické struktury aktiv Skupiny ČEZ a jejich řízení,“ uvedla firma. Zároveň ale přiznala, že představenstvo přihlédlo také k záměru státu prosadit výkup akcií minoritních akcionářů.
Do nové dceřiné firmy by měly být vyčleněny například ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, firmy z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services. Server iRozhlas a Radiožurnál dnes upozornily, že tyto divize spadají podle místopředsedu představenstva Pavla Cyraniho, který by novou firmu měl také vést.
Cena podílu
Cena podílu, který chce podle ČEZ investorům nabídnout, by podle rozhlasu mohla činit i 150 miliard korun, což by výrazně snížilo zadlužení ČEZ. To by následně mělo firmě usnadnit pozdější výkup stávajících minoritářů z celé mateřské firmy.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) plán zestátnění ČEZ vysvětloval potřebou uvolnit firmě ruce k dalším investicím. Výkup minoritních akcionářů by přitom podle něj měla kompletně financovat společnost ze svých zdrojů. Konečná cena bude závislá od aktuální hodnoty akcií na burze, Havlíček ale v minulosti připustil náklady okolo 250 miliard korun.
Opozice plán na zestátnění ČEZ dlouhodobě kritizuje. Podle ní bude mít výrazný dopad na zadlužení firmy i na státní rozpočet, protože ČEZ by nevyplácel dividendy ze zisku. „Nedává to ekonomický smysl,“ řekl v minulosti bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Rozporuplně plán hodnotí i někteří analytici.
Loni ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun, čistý zisk firma meziročně snížila o 1,7 miliardy korun. Meziročně se snížily také provozní zisk či výnosy firmy.
Návrh ČEZ je zásadním krokem k zestátnění
Návrh vedení energetické skupiny ČEZ na vyčlenění nevýrobní části do nové dceřiné firmy je zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. Prodej jejího podílu by měl napovědět o nákladech na později plánované vykoupení minoritních akcionářů firmy, ČEZ by zároveň měl získat peníze pro další kroky.
Podle analytika XTB Jiřího Tylečka jde o zásadní návrh v dlouholeté debatě o transformaci tuzemského energetického giganta. „Realita návrhu je taková, že stát si ponechá 100procentní kontrolu nad strategickou výrobou v mateřské společnosti, zatímco do dceřiné firmy odkloní čistá a stabilní aktiva,“ řekl. Prodejem podílu v dceřiné firmě podle Tylečka firma získá kapitál na financování výstavby nových jaderných bloků. „Firma tedy bude nejprve optimalizovat vlastnickou strukturu a následně proběhne zestátnění prostřednictvím nákupu vlastních akcií,“ podotkl Tyleček.
„Vypadá to, že vláda přesvědčila představenstvo ČEZ, že národní socialismus či státní podnikání je správnou cestou,“ řekl k návrhu analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Cíl na plné ovládnutí ČEZ hodnotí kriticky. „Stát nikdy nebyl a nikdy nebude dobrým správcem, nadto u tak podstatných a exponovaných zdrojů jako je výroba elektřiny a v době nárůstu populismu. Pokud stát bude chtít některým voličským skupinám ulevit, tak to bude nepochybně na úkor ziskovosti ČEZ. Ten tak nebude mít dost prostředků na dříve avizovaný cíl, a to výstavba nových bloků v Dukovanech a Temelíně,“ řekl Dohnal.
VIDEO: Vyhodit miliardy a ovládnout už ovládané je zbytečné, říká k zestátnění ČEZ šéf burzy Koblic ve FLOW
Prodej podílu v nevýrobní části společnosti podle Dohnala by alespoň mohl ukázat reálnou hodnotu tohoto segmentu. Zároveň ale upozornil, že v případě, že pokud bude 49 procent dceřiné firmy patřit strategickým investorům, tak si nedokáže představit, že by stát mohl snadno snižovat výnosy z regulovaných složek ceny energií. „Investoři by to jistě nesli velmi neradi,“ doplnil Dohnal.
ČEZ by prodejem části nové firmy měl podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy získat peníze, které mu později umožní vykoupit aspoň dvě třetiny podílu minoritních akcionářů. „Stát tak vskutku iniciuje kroky k plnému ovládnutí výrobní části ČEZ. Kroky navíc mohou zajistit, že stát tuto část ČEZ plně získá pod svoji kontrolu, aniž by významněji zatížil státní rozpočet,“ uvedl Kovanda.
Analytici také upozornili, že na dnešní oznámení už reagují akcie ČEZ mírným růstem. „To ukazuje, že zásadní překvapení pro akcionáře se nekoná. Stále platí, že klíčovým bodem bude cena výkupu minoritních akcionářů,“ dodal Tyleček.
Návrh vedení energetické skupiny ČEZ na vyčlenění nevýrobní části podniku dává podle energetického experta a minoritního akcionáře firmy Michala Šnobra smysl. Firma by tím získala peníze na plánovaný výkup akcií od minoritních akcionářů, míní. Samotné zestátnění je pak podle Šnobra nezbytný krok pro chystané investice.
