Čínská ocel zkrátila tuzemským závodům zisk o třetinu

Ocelárna, ilustrační foto

Ocelárna, ilustrační foto Zdroj: Pixabay.com

Tuzemským ocelárnám loni meziročně klesl zisk před zdaněním na méně než třetinu z 10,2 na 3,1 miliardy korun. Tržby klesly o 6,7 procenta na 84,3 miliardy korun. Hlavním důvodem podle něj je nadbytečná produkce oceli v Číně.

Nadbytečné kapacity Číny se odhadují na více než 400 milionů tun oceli ročně, poptávka v Evropské unii přitom činí asi 160 milionů tun. Asijská země ale místo zavírání nadbytečných kapacit nabízí ocel za ceny, které nepokryjí ani výrobní náklady.

Během čtvrtého čtvrtletí loňského roku se tuna státem dotované čínské oceli nabízela za méně než poloviční cenu proti oceli z Evropy, upozornil odvětvový svaz Hutnictví železa. Situaci může podle něho ještě zhoršit, pokud bude Číně udělen status tržní ekonomiky.

Platnost některých ustanovení přístupového protokolu Číny ke Světové obchodní organizaci (WTO) z roku 2001 vyprší letos v prosinci. Čína tvrdí, že jí to dává automatický nárok na udělení statusu tržní ekonomiky ze strany zemí, které ji za tržní ekonomiku nepovažují včetně EU, USA a Japonska.

Klesla výroba železa i surové oceli

„Čína není tržní ekonomika a udělení statusu by Evropskou unii připravilo o možnost efektivní ochrany proti čínskému dumpingu. Vítáme proto květnové usnesení Evropského parlamentu, v němž se europoslanci jasně vyjádřili proti udělení tržního statusu,“ uvedl dnes výkonný ředitel svazu Jaroslav Raab.

Hutnictví železa dnes také potvrdilo předběžná data, podle kterých klesla loni výroba surového železa v tuzemských hutích meziročně o 2,9 procenta na zhruba čtyři miliony tun. Hutě vyrobily i méně surové oceli, a to 5,26 milionu tun, což bylo o 1,8 procenta méně než v roce 2014. V lednu svaz uvedl, že hlavním důvodem poklesu je uzavření ocelárny Vítkovice Steel v Ostravě. Provoz ukončila na konci loňského září.

Hospodářské výsledky tuzemských oceláren v předchozích letech a výhled do budoucnaHospodářské výsledky tuzemských oceláren v předchozích letech a výhled do budoucna | ctk

I přes nepříznivý trend svaz ve své predikci do dalších let počítá s postupným zlepšením tuzemských výsledků oboru. „Optimismus do příštích let i nadále vychází ze skutečnosti růstu v hlavních odběratelských odvětvích ocelářského průmyslu, který v uplynulém roce dosahoval včetně stavební výroby hodnoty 4,8 procenta,“ uvedl dnes svaz.

Například v roce 2020 by proto podle něj měl zisk tuzemských oceláren před zdaněním činit devět miliard korun při téměř stomiliardových tržbách.

Členy Hutnictví železa jsou hlavní české a slovenské ocelářské podniky a podniky, jejichž činnost s ocelářstvím bezprostředně souvisí. Mezi největší členy patří v Česku ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny, ze Slovenska U.S. Steel Košice.