Trump našel slabé místo k propašování amerického LNG do Evropy. Potichu odtud posiluje vliv nad kontinentem
- Symbolem upevňování amerického vlivu na Balkáně je projekt nového plynovodu mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou.
- Trump využívá nespokojenosti balkánských zemí s evropskými investicemi a pokrokem v integraci.
- Americký prezident se soustředí i na Kavkaz a novou trasu z Asie do Evropy.
Sedmadvacítka se po střetech s Washingtonem snaží vyhnout přílišné závislosti na americkém zkapalněném plynu. Jenže prezident Donald Trump našel slabé místo, kudy může na starý kontinent dostat ještě více LNG. Země na Balkáně o americké investice stojí a doufají, že se stanou důležitými energetickými centry. Bruselu se ale nelíbí projekt plánovaného plynovodu, který podle něj ohrožuje integraci Bosny a Hercegoviny do EU.
Spojené státy minulý týden v Chorvatsku jasně předestřely zájem o rozšiřování energetické infrastruktury na Balkáně a ve střední a východní Evropě. Americký ministr energetiky Chris Wright hovořil o nové éře spolupráce mezi Trumpovou administrativou a zeměmi tohoto regionu. „Tato partnerství jsou zakořeněna v naší vzájemné podpoře agendy rozšiřování energetických zdrojů. Přinášejí více pracovních míst, více příležitostí a více investic,“ uvedl.
Východ je zdravý, Západ selhává
Dodal, že státy, které prosazují zdravý rozum v oblasti energetické politiky, se dočkají „extrémně zářné budoucnosti“. Ministr jasně odlišil dynamický region připravený k růstu od západní Evropy, která podle něj kráčí zpět, protože se odvrací od fosilních paliv.
Americká iniciativa přichází v době, kdy Záhřeb ukončuje dodávky ruského plynu. V rámci diverzifikace investovalo Chorvatsko do plovoucího LNG terminálu na ostrově Krk, který byl otevřen v roce 2021, a loni na podzim výrazně rozšířilo jeho kapacitu. Většina suroviny do něj přichází z USA.
„S rozšířením terminálu na 6,1 miliardy metrů krychlových ročně nyní provozujeme jeden z klíčových vstupních bodů pro diverzifikované dodávky plynu v této části Evropy. Terminál je plně obsazen a každý rok sem připlouvají desítky tankerů LNG. Od roku 2021 pocházejí více než dvě třetiny nákladu ze Spojených států, což je jasným ukazatelem síly a důvěryhodnosti našeho transatlantického partnerství,“ uvedl v únoru ministr hospodářství Ante Šušnjar.
Brusel Sarajevo od projektu zrazuje
Nyní by se měla cesta amerického LNG do jihovýchodní Evropy ještě usnadnit. Záhřeb se dohodl se Sarajevem na výstavbě plynovodu Southern Interconnection, který propojí Bosnu s chorvatskou plynárenskou sítí včetně terminálu na Krku. Sarajevo určilo za investora a developera potrubí americkou společnost AAFS Infrastructure and Energy. Firma byla založena teprve loni a stojí za ní lidé z Trumpova okruhu. V Bosně chce investovat 1,5 miliardy eur, kromě plynovodu také například do modernizace letišť v Sarajevu a Mostaru a do plynových elektráren.
Některé mediální zdroje tvrdí, že Washington vyvinul velké úsilí, aby kontrakt získal. „Skutečnost, že projekt plynovodu prošel v parlamentu téměř aklamací, ukazuje sílu americké diplomacie. Dřívější místní politické spory ohledně způsobu výstavby potrubí byly překonány,“ pochvaloval si podle Bloombergu výkonný šéf firmy Amer Bekan. Americká společnost by měla plynovod provozovat po dobu třiceti let s možností prodloužení.
Roury pomohou Bosně překonat závislost na ruském plynu, ale narážejí také na výraznou kritiku. Jejich odpůrci tvrdí, že by mohly ohrozit energetické a klimatické cíle EU. Vyzývají chorvatskou a bosenskou vládu, aby nepodléhaly americkému lobbingu a místo nákupů drahého a volatilního LNG se zaměřily na rozvoj obnovitelných zdrojů.
Ne s projektem samotným, ale s přidělením zakázky má velký problém i Brusel. V dubnu do Sarajeva zaslal varování, že postup při zadání zakázky může ohrozit perspektivu vstupu Bosny do EU. Uvedl, že podobné projekty se musejí řídit transparentními postupy a pravidly pro zadávání veřejných zakázek.
Geopolitika pod pláštěm energetiky
Postup vyvolal pochybnosti i v Bosně a vyjádřila se k němu také místní Transparency International. Společnost AAFS Infrastructure and Energy byla podle organizace vybrána s cílem naplnit něčí finanční prospěch. Takové zákony šité na míru slouží spíše soukromým zájmům než veřejnému blahu a nejsou v souladu se standardy EU, uvedla podle Deutsche Welle představitelka organizace Ivana Korajličová.
Komentátoři celou kauzu považují za součást širší Trumpovy snahy prostřednictvím energetiky a investic posilovat vliv v jihovýchodní a střední Evropě, což může ve výsledku oslabit sedmadvacítku. „Strategií je přesouvat kapitál a projekty rychleji, než politika dokáže reagovat. Pokud vše prezentujete jako geopolitický souboj, zpomalíte to. Pokud tomu říkáte investice a infrastruktura, věci se dávají do pohybu,“ komentoval pro Radio Free Europe/Radio Liberty americký postup nejmenovaný zdroj z amerického Kongresu.
Hospodářská partnerství s Washingtonem v současnosti navazuje řada zemí v regionu, jen letos už se konalo několik konferencí. Kosovská Priština nedávno hostila americké firmy ve snaze přimět je k investicím do projektů, jako jsou nové autobusové nádraží, nemocnice, výstavba okruhu nebo sportovišť. Americká investiční skupina Pantheon Atlas podepsala se svým místním partnerem Rade Koncar memorandum o záměru postavit ve středním Chorvatsku vývojové a datové centrum pro umělou inteligenci v hodnotě kolem padesáti miliard dolarů.
Jihovýchod Evropy stojí o americké investice
Albánská Tirana stvrdila dvacetiletou rámcovou dohodu o dodávkách amerického LNG v hodnotě šesti miliard dolarů, která propojuje místního dodavatele energie Albgaz s americkou firmou Venture Global a řeckou společností Aktor. Athény už na podzim odsouhlasily dovoz 700 milionů krychlových metrů amerického zkapalněného zemního plynu ročně od roku 2030 v rámci své první dlouhodobé dohody s Washingtonem.
Cílem dvacetileté dohody je zvýšit vývoz amerického LNG z Řecka k jeho severoevropským sousedům včetně Ukrajiny. Američané si od toho slibují vytvoření perspektivní exportní trasy, která doplní terminály v Baltském moři. „Řecko se nacházelo na konci systému dodávek energie ovládaného Ruskem. Dnes se stává výchozím bodem, vstupní branou do Evropy pro americký obchod s energií. Máme obrovskou příležitost vytlačit veškerý ruský plyn až do poslední molekuly ze západní Evropy,“ konstatoval tehdy Wright.
To vše se děje v době, kdy se představitelé některých západoevropských zemí obávají, že závislost na ruském plynu plíživě přešla v závislost na americkém LNG. A vyjadřují obavy, že by se tato surovina mohla stát Trumpovou zbraní například ve sporu o Grónsko. Ostatně i spory o plynovod na Balkáně připomínají výtky, které měly některé země i Brusel vůči budování potrubí Nord Stream, jež přivádělo po dně Baltu do Německa ruskou komoditu.
Evropské napojení na Střední koridor
Některé hlasy ovšem tvrdí, že Washington jen přirozeně proniká tam, kde chybějí evropské finance. A motivace nečlenských zemí podle nich odráží i jejich skepsi k rychlé unijní integraci. „Nízké investice Balkán dlouhodobě sužují,“ zdůraznil David Kostelancik z Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA). Podotýká, že energetická bezpečnost jihovýchodní Evropy už dnes není jen okrajovým ekonomickým problémem, ale stává se záležitostí národní bezpečnosti USA.
Trump se však neomezuje jen na Balkán a jeho záměry a ambice sahají i dál na východ. Výrazně se angažuje také na Kavkaze a v otázce takzvaného Středního přepravního koridoru, který spojuje Střední Asii s Evropou a obchází Rusko. Washington považuje tuto trasu za klíčovou pro přetváření energetických a logistických toků mezi východem a západem a pro snížení závislosti Evropy na tradičních zásobovacích trasách.
I Trumpovi balkánští spojenci vnímají koridor jako příležitost k rozvoji spolupráce s kavkazskými a asijskými zeměmi. „Věřím, že přeprava energie a zboží, otevírání tranzitních tras a investice do příslušné infrastruktury jsou pro rozvoj a mír v této části Evropy zásadně důležité. Je to také zásadní pro všechny zúčastněné státy,“ řekl tento týden k tématu chorvatský premiér Andrej Plenković.
