Nakoupit pro vojsko dalších dvanáct víceúčelových a bojových vrtulníků Venom a Viper americké firmy Bell Helicopter může stihnout už současná vláda Petra Fialy. Zřejmě by ani nemusela počítat s vyšší investicí, než bylo 14,6 miliardy korun bez DPH, které za první tucet strojů v roce 2019 zaplatil předchozí kabinet Andreje Babiše. Přestože ceny materiálů od té doby výrazně vzrostly, celkové náklady by snížil méně objemný balík logistického a výcvikového vybavení.
„Pokud by si česká vláda objednala ještě letos dvanáct vrtulníků, dokážeme je dodat přibližně do tří let. Možná o něco později, v závislosti na tom, kdy americká vláda obdrží potvrzení o přijetí nabídky neboli Letter of Acceptance,“ řekl deníku E15 Joel Best, šéf společnosti Bell pro globální vojenský obchod a strategii.
Připomněl také, že výrobci zbraní a vojenské letecké techniky ze Spojených států musejí uzavírat kontrakty s cizími zákazníky vždy přes zvláštní agenturu Foreign Military Sales známou pod zkratkou FMS, kterou kontroluje americká administrativa.
„Domnívám se, že cena základních letounů stoupne. Na druhé straně převážnou většinu potřebného podpůrného vybavení už Česko má, a při další objednávce by je tak nehradilo v plné výši. To by mělo náklady vyrovnat. Pro Českou republiku je navíc příznivou zprávou, že koruna je vůči dolaru v dobré kondici,“ dodal Best.
Největším uživatelem vrtulníku Bell UH-1 Venom je armáda USA.|
Zdvojnásobit flotilu nových amerických helikoptér UH-1Y Venom a AH-1Z Viper chce šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS). Pouhých dvanáct strojů, které budou dodány letos a v příštím roce spolu s výzbrojí, municí, náhradními díly a výcvikovým simulátorem, k obraně země nestačí. „Určitě máme zájem o další vrtulníky Viper a Venom. S dvanácti nevystačíme,“ uvedla nedávno ministryně.
Armádní vrtulníkové letectvo má zhruba padesát strojů, drtivě převažují ruské. Jde o dopravní Mi-8, Mi-17 a Mi-171Š a o bojové Mi-24/35, které bude prakticky nemožné nadále udržovat v provozu. Dlouholeté problémy s nedostatkem součástek znásobila válka na Ukrajině včetně embarg uvalených Západem na Rusko.
„Sice jsme se předzásobili náhradními díly, ale z Ruska už žádné nedovezeme. A zřejmě ani z Ukrajiny, která nám komponenty také dodávala,“ podotkla Černochová.
Největším uživatelem vrtulníku Bell UH-1 Venom je armáda USA.|
Kromě nových vrtulníků by vojsko mohlo získat několik strojů z přebytků americké námořní pěchoty za předpokladu, že nadbytečné stroje budou k dispozici. Jejich stáří nepřesahuje deset let. Sloužit by mohly k výcviku českých mechaniků.
„Rovněž by se daly použít na náhradní díly. I v tomto případě by se ale musely dohodnout vlády obou zemí, sám Bell je nabízet nemůže,“ podotkl Best.
Společnost Bell se už dohodla s českým státním podnikem LOM Praha, který spadá pod rezort obrany, na opravách a servisu prvních dvanácti objednaných vrtulníků Venom a Viper. Od února LOM nabírá mechaniky a na vojenské základně v Náměšti nad Oslavou buduje závod pojmenovaný H1. Součástí nové infrastruktury bude simulátorové centrum pro výcvik pilotů, jehož klíčovým dodavatelem je česká firma VR Group.
Největším uživatelem vrtulníku Bell UH-1 Venom je armáda USA.|
„LOM bude pro Vzdušné síly Armády České republiky garantem jak technických prací na nově zaváděných vrtulnících, tak v oblasti simulačních technologií,“ potvrdil ředitel firmy Jiří Protiva.
Podnik bude prvním subjektem mimo území USA, který bude mít školení, nástroje a vybavení pro údržbu a výcvik od Američanů. Na výrobě osmi víceúčelových strojů Venom a čtyř bojových Viper, jež si zatím vojsko objednalo, se český průmysl podílí z jedné třetiny.
Obchod se zbraněmi