Evropské země definovaly pilíře energetiky

V materiálu komise zdůrazňuje, že čím dříve se začne do nové infrastruktury investovat, tím menší budou náklady. O investicích do infrastruktury, která by měla být hotova do roku 2030, je ale třeba rozhodnout nyní, neboť 30 či 40 let stará infrastruktura musí být nahrazena. Za každý dolar investic, který nebude učiněn v energetickém sektoru před rokem 2020, bude třeba utratit dalších 4,3 dolaru po roce 2020, aby se kompenzovalo navýšení emisí, uvedla komise.

V materiálu komise zdůrazňuje, že čím dříve se začne do nové infrastruktury investovat, tím menší budou náklady. O investicích do infrastruktury, která by měla být hotova do roku 2030, je ale třeba rozhodnout nyní, neboť 30 či 40 let stará infrastruktura musí být nahrazena. Za každý dolar investic, který nebude učiněn v energetickém sektoru před rokem 2020, bude třeba utratit dalších 4,3 dolaru po roce 2020, aby se kompenzovalo navýšení emisí, uvedla komise. Zdroj: CEPS

Vládní představitelé Česka a dalších 15 zemí Evropské unie, které se rozhodly pro pokračování v jaderné energetice, dnes v Paříži na své první schůzce definovali základy evropské energetické politiky. Podle agentury AFP se také rozhodli pokračovat ve spolupráci a prohlubovat ji.

Účastníci, včetně 12 ministrů, se shodli, že energetická politika v EU se musí budovat na čtyřech pilířích, kterými jsou bezpečnost dodávek energií, kupní síla spotřebitelů, průmyslová konkurenceschopnost a boj proti oteplování klimatu, upřesnil francouzský ministr průmyslu Eric Besson po zasedání.

Český ministr průmyslu Martin Kuba podle AFP zdůraznil, že evropské země musejí své úsilí vzájemně koordinovat, aby byly s to řešit problémy s energetickými sítěmi. Tyto sítě podle něj v současnosti nejsou s to vydržet období spotřebních špiček. Další podpora obnovitelných zdrojů energie proto musí s sebou nést výstavbu energetické infrastruktury, aby se problémy v přenosu energie neprohlubovaly.

Podle své mluvčí Veroniky Forejtové Kuba v Paříži upozornil i na to, že pro Česko je nemyslitelné, aby Evropská komise jednotlivým státům určovala, jaký mají mít energetický mix. „Uspořádání energetického mixu musí zůstat v kompetenci každého jednotlivého státu. Myšlenka centrálního určení mixu z úrovně Evropské komise je pro nás nepřijatelná,“ řekl.

Zástupce Británie James Sassoon usoudil, že se nejedná jen o jadernou energetiku, ale současně i o rozvoj kontinentu. „Musíme hovořit o významných iniciativách, které podpoří trvalý růst pro budoucí konkurenceschopnost Evropy,“ řekl Sassoon, jehož země bude hostit příští schůzku nově vytvořené neformální skupiny zemí podporující jadernou energetiku. Termín schůzky zatím nebyl stanoven.

První pařížské schůzky se zúčastnily kromě Francie, Británie a Česka také Švédsko, Finsko, Nizozemsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Bulharsko a Rumunsko. Naopak Německo a některé další evropské země se rozhodly od jaderné energetiky v příštích letech odstoupit.