K jednotlivým scénářům se Kocourek nechtěl vyjadřovat. „Stále mluvíme o draftech jednotlivých scénářů. Nechci vytvářet dojem, že čísla už jsou pevně daná… čísla pevně daná nejsou a žádný scénář nepreferujeme,“ uvedl ministr.
Heslem je konkurenceschopnost
Podle Kocourka bude nutné při aktualizaci energetické koncepce brát v úvahu vliv jednotlivých energetických zdrojů na hrubý domácí produkt a na tuzemskou konkurenceschopnost. Důležitou roli bude hrát cena vyráběné elektřiny a také závislost ČR na dovozu surovin, upozornil Kocourek.
Koncepce podle něj musí dbát především na nezávislost, bezpečnost a šetrnost české energetiky. Všechny scénáře počítají s různými variantami budoucího vývoje, uvedl Kocourek. „Každý scénář je tak do vysoké míry připraven na předvídatelné změny. To se týká zejména cen komodit, změn politik v oblasti ochrany klimatu, strukturálních změn v dopravě a podobně,“ dodal ministr.
Podle zprávy, která před nedávnem unikla do médií prostřednictvím ekologických organizací a kterou má E15 k dispozici, počítá nová energetická koncepce s významným využitím jaderné energie a to i nad rámec dostavby jaderné elektrárny Temelín. Podle nejodvážnějšího plánu by v Česku mělo do roku 2050 vyrůst až 15 nových reaktorů a měly by být vytěženy zásoby uhlí, které dnes chrání v devadesátých letech stanovené limity. Koncepce zároveň nepočítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů. České jaderné ambice už kritizovali rakouští politici.
Z větru a slunce maximálně 13procent
Kocourek uvedl, že má pochybnosti o výhledových kapacitách biomasy. „U ostatních zdrojů je náš potenciál již na hraně,“ uvedl ministr. ČR podle něj splní závazek EU v roce 2020 pokrýt 13 spotřeby obnovitelnými zdroji, ale za tuto hranici vzhledem k vysoké náročnosti zelené energie na tuzemskou ekonomiku nepůjde.
Ve srovnání se sousedním Německem, které výhledově počítá s odstavením všech jaderných elektráren a jejich nahrazením obnovitelnými zdroji, se tak česká energetika bude zřejmě ubírat přesně opačným směrem.
Kocourek dále uvedl, že z dlouhodobého hlediska poroste význam plynu hlavně kvůli budoucímu poklesu využití uhlí v ČR. „Plyn budeme muset v našem energetickém mixu posílit, protože dojde k poklesu jiných primárních zdrojů,“ uvedl. Dodal, že těžba břidlicového plynu, o které uvažuje Polsko, zatím v Česku nevypadá reálně. „Budeme čekat na zkušenosti Polska,“ podotkl.
