Lídři chtějí uklidnit trhy s ropou. Ve hře je největší zásah do rezerv v historii

Válka na Blízkém východě i přes sliby amerického prezidenta Donalda Trumpa o „velmi brzkém“ konci už druhý týden mává s cenami ropy a dalších komodit. To budí obavy z inflační vlny, jež by mohla spustit globální ekonomickou recesi. Světoví lídři proto začínají uvažovat o uvolnění strategických ropných rezerv, aby rozbouřené trhy uklidnili. 

Mezinárodní energetická agentura (IEA) podle informací deníku The Wall Street Journal (WSJ) navrhuje největší uvolnění ropných rezerv v historii. Toto rozhodnutí podporuje i sdružení nejvyspělejších světových ekonomik G7, jejichž ministři se se zástupci IEA v úterý spojili prostřednictvím mimořádné virtuální schůzky, informovala agentura Bloomberg. 

Podle nejmenovaných úředníků IEA citovaných WSJ chce agentura na trh dodat ještě více ropy než v roce 2022, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Tehdy IEA souhlasila s uvolněním 182 milionů barelů ve dvou vlnách. Návrh byl předložen v úterý na mimořádném setkání úředníků z 32 členských států IEA a podle WSJ se rozhodnutí očekává ve středu. Pokud by však i jediná členská země měla námitky, plán by se mohl zpozdit, uvedli úředníci.

Uvolnění strategických rezerv by mohlo srazit nebo aspoň uklidnit rozkolísané ceny ropy, které prudce vzrostly poté, co Spojené státy a Izrael společně začaly bombardovat Írán. Ten odpověděl nejen útoky na jejich blízkovýchodní spojence, ale také na tankery převážející ropu a plyn z Perského zálivu Hormuzským průlivem, jímž za normálních okolností z Perského zálivu denně proudí zhruba pětina světových dodávek ropy. 

Ministři G7 podle Bloombergu ve středečním prohlášení uvedli, že „zavedení proaktivních opatření k řešení situace včetně využití strategických rezerv“ v zásadě podporují.

Útoky Íránu na ropné tankery proplouvající průlivem jsou přesně tím scénářem, který vedl západní země a jejich spojence k vytvoření IEA v roce 1974. O rok dříve totiž arabské státy v odvetě za íránskou podporu Izraele během jomkipurské války proti Egyptu a Sýrii uvalily na Západ ropné embargo, kvůli němuž se ceny ropy téměř zčtyřnásobily. Následný cenový šok tehdy vyvolal globální recesi a inflaci.

Energetické trhy v posledních dnech prudce kolísají v reakci na matoucí komentáře Trumpovy administrativy ohledně probíhajícího konfliktu. Zatímco před začátkem války se cena americké benchmarkové ropy West Texas Intermediate pohybovala kolem 61 dolarů za barel, v pondělí vystoupala téměř na 120 dolarů za barel. V úterý pak krátce klesla pod 80 dolarů poté, co americký ministr energetiky Chris Wright omylem zveřejnil – a následně smazal – zprávu, že americké námořnictvo doprovodilo ropný tanker, který tak proplul Hormuzským průlivem.

Írán se nevzdává

Společný útok Izraele a USA na Írán zdecimoval tamní vedení a zabil politické, náboženské a vojenské špičky včetně duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Země se však nevzdává: její klerikální vedení už v pondělí jmenovalo novým duchovním vůdcem Chameneího syna Modžtabu a vyslalo tím signál, že nemá v úmyslu na represivním režimu, jenž zemi drží v sevření už téměř půl století, nic měnit. Boje navzdory Trumpovu prohlášení neustávají a nezdá se, že by byl Teherán připraven se vzdát. 

Vleklý konflikt by pro Trumpa a jeho stranu znamenal také velký domácí problém. Americké ministerstvo energetiky podle deníku Financial Times varovalo, že ceny benzinu a nafty se pravděpodobně nedostanou na předválečnou úroveň nejméně do poloviny roku 2027, což by vedlo k prudkému nárůstu nákladů pro různá odvětví, od nákladní dopravy a zemědělství až po letecké společnosti a maloobchod.

Oficiální údaje zveřejněné v úterý ukazují, že ceny benzinu v USA za poslední dva týdny vzrostly o 19 procent na 3,50 dolaru za galon, zatímco nafta stoupla o 28 procent na 4,86 ​​dolaru za galon. Podle Úřadu pro energetické informace (Energy Information Administration), statistického útvaru ministerstva energetiky, se neočekává, že by benzin klesl pod úroveň 2,94 dolaru za galon před koncem roku 2027 a nafta zřejmě neklesne pod 3,81 dolaru za galon až do poloviny příštího roku. Trump byl přitom v roce 2024 zvolen mimo jiné na základě slibu, že americkým domácnostem zajistí levné pohonné hmoty.

Dlouhodobě drahé energie se promítnou do růstu cen u dalšího zboží a služeb, což by nutilo centrální banku udržovat relativně vyšší úrokové sazby a tím dusit ekonomický růst. Tento celkově negativní dopad na koupěschopnost amerických spotřebitelů by zřejmě poškodil šance Trumpových republikánů uspět v podzimních volbách do Kongresu, kde potřebují aspoň uhájit současnou těsnou většinu.

Nedostatková síra

Boje v Perském zálivu podle Financial Times nenarušují jen trh s ropou a plynem, ale i s jinými důležitými komoditami, jako je síra. To, že se doprava přes Hormuzský průliv prakticky zastavila, totiž zablokovalo také dodávky tohoto vedlejšího produktu rafinace ropy a plynu, bez něhož se neobejde výroba hnojiv, chemikálií, ale rovněž počítačových čipů či zpracování kovů.

Největším spotřebitelem síry jsou výrobci hnojiv, kteří představují přibližně 60 procent poptávky. Dlouhodobý nedostatek dodávek této komodity by mohl způsobit globální nedostatek potravin a prudký nárůst jejich cen. Tři největší dovozci – Maroko, Čína a Indonésie – nakupují nejméně polovinu své spotřeby právě na Blízkém východě.

Kyselina sírová je zase nezbytná při výrobě kovů, jako je měď, nikl a uran. Například Indonésie, největší producent niklu na světě, je silně závislá na dovozu síry z Blízkého východu, uvedly Financial Times. Deník citoval Amina Nassera, generálního ředitele společnosti Saudi Aramco, podle něhož krize v průlivu spustila „silnou řetězovou reakci“ s „drastickým dominovým efektem“ na různá odvětví. Nejvíce budou zasaženy společnosti v Číně a Indii.