Nejvyšší kontrolní úřad letos v lednu přitom odhadl, že do roku 2030 náklady na OZE v ČR převýší bilion korun, přičemž podstatnou část zaplatí tuzemští odběratelé na příplatcích ke spotřebované elektřině.
„Je to překvapivé, ale pozitivní vyjádření k problematice, na kterou jsme ministerstvo průmyslu dlouhodobě a opakovaně upozorňovali. Na základě auditu, který jsem nařídila, dokonce úřad podával trestní oznámení, jež však bylo odloženo. Na základě dnešního dopisu ministra Mládka lze konstatovat, že v minulosti byly nesprávně nastaveny výkupní ceny pro obnovitelné zdroje, čímž vznikla škoda ve výši až 162 miliard korun,“ uvedla dnes předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.
Mládek v dopise mimo jiné uvedl, že to byl právě ERÚ, kdo v roce 2007 stanovil pevnou dobu garantovaného vyplácení podpory po dobu životnosti v rozmezí 15 až 30 let podle druhu obnovitelného zdroje. Podle Mládka ERÚ následně od 1. ledna 2008 prodloužil vyhláškou dobu garantované podpory pro solární elektrárny z 15 na 20 let.
Ministr v dopise zároveň ale odmítl paralelu s překotným přijímáním legislativy v oblasti OZE v letech 2005 až 2008
Naopak v roce 2008 nenovelizoval vyhlášku, která stanovovala parametry pro výši výkupních cen. Mládek dodal, že ERÚ měl jistě ke konci roku 2008 k dispozici údaje o změnách tohoto parametru, naopak ostatní úřady těmito hodnotami nedisponovaly, uvedl ERÚ. Ministr v dopise zároveň ale odmítl paralelu s překotným přijímáním legislativy v oblasti OZE v letech 2005 až 2008, které vedlo k masivnímu nárůstu počtu solárních elektráren.
Novela, jejíž projednávání dnes poslanci přerušili a kterou současné vedení ERÚ dlouhodobě kritizuje, mimo jiné mění způsob platby poplatku za obnovitelné zdroje energie. Místo dosavadní platby podle spotřebované elektřiny se má nově odvozovat podle kapacity hlavního jističe. Má také umožnit rozvoj střešních fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem do deseti kW. Pro jejich instalaci už nebudou domácnosti potřebovat licence.
ERÚ po celou dobu přípravy zákona ministerstvo kritizoval za to, že s ním o podobě zákona dostatečně nekomunikuje. Novela je neustále upravována, jen na jednání Legislativní rady vlády byl materiál třikrát. Ve Sněmovně ho doprovází řada pozměňovacích návrhů.
Ministerstvo průmyslu, které zákon předložilo, na začátku února sdělilo, že novela zákona bude mít finanční dopad v řádu několika set milionů korun. Proti tomu se ostře ohradil právě ERÚ. Jeho mluvčí Chvojka již dříve uvedl, že podle neoficiálních informací, které má ERÚ od firem k dispozici, se náklady budou pohybovat okolo 150 miliard korun. Jejich část by pak mohly společnosti promítnout do koncových cen. Na konci února ale ERÚ oznámil, že regulované subjekty, které úřad oslovil se žádostí o vyčíslení dopadů nové energetické legislativy, nejsou schopny tyto dopady spočítat před přijetím zákona.