Náhrada za jádro? Německé uhelné elektrárny jsou nejšpinavější v EU | E15.cz

Náhrada za jádro? Německé uhelné elektrárny jsou nejšpinavější v EU

Ilustrační foto
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Basan1980 via Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

vaj

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Z pěti evropských uhelných elektráren, které chrlí do ovzduší nejvíce skleníkových plynů, jsou čtyři v Německu. Tamní rozmach hnědouhelné energie je nechtěným průvodním jevem rozhodnutí odstavit jaderné elektrárny – elektrárny na hnědé uhlí nyní dodávají až čtvrtinu veškeré elektřiny v zemi. Na ty nejstarší a nejméně ekologické z nich se chystá vláda dodatečně uvalit zvláštní daň.

Z celkových emisí oxidu uhličitého (CO2) v Evropské unii pochází z německých hnědouhelných elektráren skoro sedmina (13 procent), zatímco v roce 2010 to bylo 11 procent. O té doby emise v Evropské unii jako celku klesly, ale v Německu v letech 2010 - 2013 rostly.

Teprve loni se Německu poprvé po třech letech podařilo emise CO2 snížit. Podle zprávy spolkového ministerstva pro ochranu životního prostředí ve srovnání s rokem 2013 klesly o 4,3 procenta na 912 milionů tun.

Ministryně Barbara Hendricksová ale nemá důvod ke spokojenosti. Hlavním důvodem totiž byla mírnější zima, kdy se méně topilo a svítilo, nikoli to, že by průmysl, energetika, doprava, zemědělství a také domácnosti byly „ekologicky čistší“.

Odklon uhelným směrem

„Většina hnědouhelných elektráren v Německu vypouští o dvě třetiny emisí více než ty nejúčinnější černouhelné elektrárny,“ komentuje Dave Jones, expert organizace Sandbag, která pro svůj žebříček „nejšpinavějších“ evropských uhelných elektráren použila poslední údaje Evropské komise.

Spolková vláda ale po havárii v japonské Fukušimě v březnu 2011 předpokládala, že vyřazené jaderné elektrárny (zatím jich bylo odpojeno osm) budou nahrazeny obnovitelnými zdroji, hlavně větrnou energií.

Současně s bouřlivým nástupem větrníků se však začala zvyšovat výroba levné elektřiny z hnědého uhlí, jehož je Německo největším těžařem na světě. Spalování hnědého uhlí však narušuje plány na snižování emisí, politici proto chtějí uvalit zvláštní daň na hnědouhelné elektrárny starší 20 let.

Vláda v Berlíně se zavázala, že emise do roku 2020 omezí o 40 procent, zatím jsou nižší o 27 procent. „Přes veškerou vládní snahu hrozí, že tento cíl se nepodaří splnit,“ uvádí v listu Handelsblatt ministryně Barbara Hendricksová.

„Nejšpinavější“ evropské uhelné elektrárny (rok 2014)
Elektrárna Emise (mil. tun) Změna proti roku 2013 v %
Belchatów (Polsko) 36,9 -1
Neurath (Německo) 32,4 -2
Niederaußen (Německo) 27,2 -8
Jänschwalde (Německo) 24,2 -5
Weisweiler (Německo) 16,9 -10
Drax Power Station (Británie) 16,6 -18
Brindisi Sud (Itálie) 12,0 +1
Lippendorf (Německo) 11,9 +1
Agios Dimitros (Řecko) 11,8 -10
Schwarze Pumpe (Německo) 11,6 +3

Autor: vaj

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah