Náhrada za jádro? Německé uhelné elektrárny jsou nejšpinavější v EU

Z celkových emisí oxidu uhličitého (CO2) v Evropské unii pochází z německých hnědouhelných elektráren skoro sedmina (13 procent), zatímco v roce 2010 to bylo 11 procent. O té doby emise v Evropské unii jako celku klesly, ale v Německu v letech 2010 - 2013 rostly.

Teprve loni se Německu poprvé po třech letech podařilo emise CO2 snížit. Podle zprávy spolkového ministerstva pro ochranu životního prostředí ve srovnání s rokem 2013 klesly o 4,3 procenta na 912 milionů tun.

Ministryně Barbara Hendricksová ale nemá důvod ke spokojenosti. Hlavním důvodem totiž byla mírnější zima, kdy se méně topilo a svítilo, nikoli to, že by průmysl, energetika, doprava, zemědělství a také domácnosti byly „ekologicky čistší“.

Odklon uhelným směrem

„Většina hnědouhelných elektráren v Německu vypouští o dvě třetiny emisí více než ty nejúčinnější černouhelné elektrárny,“ komentuje Dave Jones, expert organizace Sandbag, která pro svůj žebříček „nejšpinavějších“ evropských uhelných elektráren použila poslední údaje Evropské komise.

Spolková vláda ale po havárii v japonské Fukušimě v březnu 2011 předpokládala, že vyřazené jaderné elektrárny (zatím jich bylo odpojeno osm) budou nahrazeny obnovitelnými zdroji, hlavně větrnou energií.

Současně s bouřlivým nástupem větrníků se však začala zvyšovat výroba levné elektřiny z hnědého uhlí, jehož je Německo největším těžařem na světě. Spalování hnědého uhlí však narušuje plány na snižování emisí, politici proto chtějí uvalit zvláštní daň na hnědouhelné elektrárny starší 20 let.

Vláda v Berlíně se zavázala, že emise do roku 2020 omezí o 40 procent, zatím jsou nižší o 27 procent. „Přes veškerou vládní snahu hrozí, že tento cíl se nepodaří splnit,“ uvádí v listu Handelsblatt ministryně Barbara Hendricksová.