Vyděsí Česko po Silvestru inflační šok? Příští rok hrozí čísly, na která chtěli lidé navždy zapomenout

Íránská krize překročila kritickou mez svého trvání a svět si chtě nechtě začíná připouštět hrozbu další intenzivní inflační vlny. Česko je v tomto modelu pasivním dědicem globálních trendů, domácí ekonomové se tak jali přepisovat vyhlídky tuzemského zdražování směrem vzhůru. 

Nejbolestivěji země pocítí dopady dění kolem Hormuzu na počátku příštího roku. Inflace může tou dobou ukázat čísla, která Češi už v posledních letech stihli vytěsnit. Teprve další dění na Blízkém východě ale určí, zda svět, a tím pádem i Česko, stojí namísto dramatického výkyvu před novou inflační érou. 

„Inflační výhled jsme s ohledem na vývoj na Blízkém východě revidovali směrem nahoru,“ uvádí ekonom skupiny DRFG Martin Slaný. Zatímco v květnu život v Česku oproti loňsku podražil o 2,1 procenta, lidé budou muset znovu přivyknout na podstatně hrozivější cifry. 

„V Česku velmi nízká srovnávací základna povede ke zvýšení inflace na počátku příštího roku snad až k hranici čtyř až pěti procent. Tento výraznější vzestup inflace bude ale přechodný,“ uvádí ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Pak se bude lámat chleba. 

Nebýt Hormuzu...

„Následně by inflace měla zpomalovat pod tři procenta, pokud nepřijde druhá inflační vlna způsobená vyššími maržemi, rychlejším růstem mezd a příliš rozvolněnou rozpočtovou politikou,“ dodává Horská. Nebýt Hormuzu, Česko se přitom mohlo inflačně vrátit o dekádu zpátky, ceny měly totiž za celý rok povyrůst jen o něco více než o půldruhého procenta. 

„Pro letošní rok jsem původně počítal s roční průměrnou inflací na úrovni 1,5 procenta. Skokový růst cen pohonných hmot a postupné přelévání dalších efektů spojených s válkou mě však přiměly zvýšit odhad na aktuálních 2,6 procenta. Pro příští rok je revize výhledu ještě výraznější z původních 1,8 na 3,0 procenta,“ ilustruje intenzitu navýšení inflačních obav ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Experti nicméně neočekávají návrat k inflačnímu scénáři z let 2022–2023, kdy v Česku život meziročně zdražoval až o více než osmnáct procent. 

Nejvyšší výkyv směrem vzhůru má přinést únor, kdy na jedné straně vygradují tlaky na zvyšování cen, přičemž dramatičnost meziročního zdražování umocní nízká srovnávací základna s letos inflačně střízlivým únorem, růstově dramatičtější má být ale i druhý kvartál. Inflace bude ale více viditelná v běžném životě už v příštích měsících a do ekonomiky se dostávat plíživě. „Ve druhé polovině letošního roku se velmi pravděpodobně projeví důsledky zdražení zemědělských hnojiv, což se bohužel odrazí ve zdražování potravin. Ceny elektřiny a zemního plynu pro domácnosti zpravidla reagují s největším zpožděním,“ říká analytik společnosti CitFin Miroslav Novák. 

Inflační základy položené hormuzskou krizí jsou výzvou pro Českou národní banku. Její nejbližší rozhodnutí o úrokových sazbách nastane už příští týden. Mezi ekonomy přitom panuje totální rozkol ohledně očekávané reakce bankéřů na inflační hrozbu. „Očekáváme prozatím stabilitu úrokových sazeb po delší dobu,“ soudí ekonom Komerční banky Martin Gürtler. 

Hned na více zdražení peněz přitom naopak do konce letošního roku sází experti ČSOB. „Nově očekáváme v tomto roce dva růsty základní repo sazby ČNB po 25 bazických bodech na cílová čtyři procenta. To nejbližší zvýšení může přijít již na červnovém zasedání,“ nevylučuje ekonom Patria Finance Jan Bureš. 

České národní bance přeje vývoj koruny, která mírně sílí, čímž eliminuje část inflačních tlaků pocházejících z dovozových cen. „Posílení koruny o dvacet až třicet haléřů nahrazuje dle palcového pravidla jedno zvýšení sazeb, sílící koruna zároveň kupuje bankovním radním ČNB čas na vyhodnocení stále se měnící situace kolem Hormuzu,“ dodává Horská. Česká národní banka nicméně dlouhodobě zdůrazňuje, že její politika nemůže ošetřovat inflační boom hnaný vnějšími cenovými šoky.