Největší těžař uhlí v EU přerušil práci. Zásob je dost a ceny stále padají

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: OKD

Těžba uhlí v Polsku se kvůli klesajícím cenám dostala v poslední době pod silný tlak, stejně jako černouhelná těžba v České republice. Společnost Kompania Weglowa (KW), která je největším těžařem uhlí v celé Evropské unii, dokonce v pondělí kvůli vysokým zásobám a nízkým cenám na týden zastavila těžbu.

Cena energetického uhlí klesla za poslední dva roky o 13 procent, zatímco koksovatelné uhlí zlevnilo o 23 procent. Těžbu navíc zasáhla i letošní mírná zima. Polské doly nahromadily kvůli tomu zásoby v objemu sedmi milionů tun, z toho KW jich má pět milionů.

Hornické odbory označují situaci za dramatickou a volají po pomoci vlády. Přes 10 tisíc horníků dnes v jihopolských Katovicích demonstrovalo proti zavírání dolů.

Současná cena uhlí v evropských přístavech se pohybuje kolem 76 dolarů za tunu a podle expertů se v letošním roce nezmění. „Problém narůstá po dva roky. Spojené státy, kde se investovalo do břidlicového plynu, přesměrovaly zvýšené množství uhlí na vývoz, čímž prakticky zaplavily trh. Dalším problémem je slabý ekonomický růst v Číně a celé východní Asii a v Austrálii,“ řekl šéf odboru těžby v polské Agentuře pro rozvoj průmyslu (ARP) Henryk Paszcza.

Polskou firmu stahují dolů ceny uhlí i odbory

Státem vlastněná KW loni utrpěla z prodeje uhlí ztrátu miliardu zlotých (6,5 miliardy korun). V rámci naplánované restrukturalizace chce společnost do roku 2020 ušetřit až 1,2 miliardy zlotých ročně. Letos hodlá KW omezit těžbu o dalších takřka deset procent na 33 milionů tun.

Polské těžaře stahují do ztrát i politicky mocné odbory, které udržují zaměstnanost v dolech na neudržitelně vysoké úrovni. KW zaměstnává asi 55 tisíc lidí. Podle loňské zprávy konzultační společnosti Ronald Berger podkopává konkurenceschopnost polského hornictví vedle nákladné a nepružné pracovní síly i neefektivní využívání strojního vybavení a nadprodukce.

KW se musí dál racionalizovat, řekl místopředseda vlády a ministr hospodářství Janusz Piechociński. „Náklady na pracovní sílu u ní představují až 63 procent nákladů na těžbu, zatímco v dole Bogdanka u Lublinu je to jen 36 procent,“ podotkl Piechociński.

Navzdory nadprodukci a vysokým zásobám dováží Polsko zhruba stejné množství uhlí, jaké vyváží, tedy přes deset milionů tun ročně. Dovážené uhlí má podle PAP vyšší kvalitu a polské elektrárenské společnosti je míchají s domácí surovinou.

Energetická nezávislost Polska jako téma

Ve světle ukrajinské krize a obav o energetickou bezpečnost Evropy nyní přední polští politici zdůrazňují roli uhlí v zajištění energetické nezávislosti země. Premiér Donald Tusk při nedávné návštěvě průmyslového a hornického Slezska prohlásil, že Polsko chce zakládat svou energetiku i nadále na domácích surovinách, zejména uhlí.

Zásoby využívaných uhelných ložisek v Polsku dosahují asi 19 miliard tun, což by při současném tempu těžby stačilo na 50 let. Nové investice by mohly zvýšit využitelné zásoby o dalších 25 miliard tun, odhaduje Paszcza.

Propad cen uhlí vedl v tuzemsku i k rozhodnutí uzavřít černouhelný Důl Paskov. Česká vláda tento týden rozhodla, že tamním horníkům dá na sociální programy 600 milionů korun. Podle dohody státu se společností New World Resources (NWR), která důl ovládá, by měla ztrátová těžba na dole pokračovat do konce roku 2017.