Hnědé uhlí, jemuž hrozil ještě před časem útlum, je tak rázem německou jedničkou mezi zdroji elektřiny, zatímco jiné fosilní druhy hlásí prudký propad. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil úřad Arbeitsgemenschaft Energiebilanzen (Ageb).
Nová statistika dává za pravdu skeptikům, kteří od začátku tvrdili, že díru po vypnutí osmi atomových zařízení zaplní právě hnědé uhlí. „Musíme si uvědomit, že není možné rozloučit se současně s jadernou energií a proudem z uhlí,“ zdůrazňuje Claudia Kemfertová, analytička prognostického institutu DIW.
Expert Greenpeace Gerald Neubauer, jehož oslovil deník Financial Times Deutschland, je naopak pro to, aby se obojí odehrálo současně, nejlépe v roce 2030: „Z pohledu ochrany klimatu je fatální, že z odklonu od atomu nejvíce těží největší znečišťovatel.“
Čísla jsou varovná. Pokud by se zásadním způsobem nezměnilo počasí, stouply by úniky skleníkových plynů v roce 2011 o 0,8 procenta. Leč zapracovalo výjimečné teplé podnebí a hrozba se rozplynula: spotřeba energie klesla o 5,3 procenta, emise CO2 šly dolů o 3,9 procenta. Výhodou „hnědouhelné cesty“ jsou mimo jiné náklady, připomínají znalci branže.
Zatímco kilowatthodina z obnovitelných zdrojů vyjde na 18 eurocentů, tatáž jednotka z uhlí stojí při provozu sedmi tisíc hodin ročně jen čtyři centy. Zájem o hnědé uhlí hlásí ostatně celý svět. Mezinárodní energetická agentura uvádí, že uhlí kryje až 30 procent globální spotřeby. Příklon k „hnědému palivu“, doložený nárůstem těžby o 60 procent od roku 2001, je tak návratem hluboko do minulosti. Současná situace odpovídá stavu v roce 1970.
RWE klesl zisk skoro o polovinu
Otočení zad k jaderné energii a nutnost odebírat drahý ruský plyn se rázně promítlo do hospodaření společnosti RWE. Jednička v oboru zaznamenala vloni propady zisku: provozní výsledek spadl o 24 procent na 5,8 miliardy eur, v očištěné podobě se smrskl o 45,4 procenta na 1,8 miliardy eur. Efekt rozhodnutí o odpojování reaktorů odhadují pozorovatelé na minus jednu miliardu – s touto „skvrnou“ odejde ředitel Jürgen Grossmann.
