Mezi zvažované těžební lokality patří právě Zlaté Hory, v jejichž okolí jsou podle odhadů několikatunové zásoby zlata. Obnovená těžba zlata by v regionu sužovaném vysokou nezaměstnaností mohla v následujících letech dát práci možná i stovkám lidí.
„MPO v tuto chvíli předložilo do schvalovacího procesu novou surovinovou politiku, která předpokládá, že za určitých okolností by v Česku byla možná těžba kovů včetně zlata. Dovedu si představit, že v některých lokalitách bude obnovena. Platí ale předpoklad, že se to bude ekonomicky rentovat,“ uvedl Mládek, podle kterého by případnou těžbu kovů měl mít na starost státní podnik Diamo.
Cena zlata však v posledních letech klesá. Dekáda trvalého růstu vyvrcholila na ceně 1900 dolarů za unci v srpnu 2011. Od té doby zlato zlevňuje a nyní cena osciluje kolem hranice 1200 dolarů. To je cena, která se už mnohým světovým těžařům nevyplatí a dostává je do ztrát.
Nyní platná surovinová politika s těžbou kovů nepočítá, avšak podle Mládka není důvod nechávat tyto zásoby ležet ladem, pokud se jejich těžba vyplatí. „A pokud to samozřejmě nebude mít nějaké významné dopady na životní prostředí,“ podotkl Mládek. Připomněl, že v roce 2017 kvůli nevýhodným cenám skončí v Česku těžba uranu. „Myslím, že jsme v situaci, že možná v tuto chvíli to u řady nerostů nevychází, to ale neznamená, že by si stát měl zavírat možnosti do budoucna,“ řekl Mládek.
Vedení státního podniku Diamo už dostalo za úkol vypracovat studii proveditelnosti těžby zlata ve Zlatých Horách. „Jestli by se případné obnovení těžby vůbec vyplatilo. Vzhledem k tomu, že když se to tady (v roce 1993) zavíralo, tak unce zlata stála zhruba 270 dolarů a nyní stojí skoro 1300 dolarů, tak je to něco, co minimálně stojí za úvahu,“ míní Mládek.
Dobývání zlata má na Zlatohorsku staletou tradici. Prvními písemnými zprávami je doloženo ve 13. století, odborníci ale počátek těžby cenného kovu odhadují už na přelom 10. a 11. století. Novodobá těžba zlata skončila v polovině 90. let. V závěru 90. let chtěla ložisko u Zlatých Hor prozkoumat firma Altenberg, nedostala ale souhlas ministerstva životního prostředí.
Devítitunový poklad?
Podle starosty Zlatých Hor Milana Ráce by obnovená těžba zlata regionu pomohla, protože dříve zaměstnávala stovky lidí. Ve Zlatých Horách je nyní bez práce bezmála 11 procent lidí. „Na začátku devadesátých let zaměstnával důl kolem osmi set zaměstnanců, nyní pouhých šestnáct lidí, kteří zahlazují následky těžební činnosti. Ačkoliv nezaměstnanost v našem příhraničním regionu mírně klesá, každé nové pracovní místo je a v budoucnu i bude pro nás nesmírně důležité,“ řekl Rác.
Nejdříve bude ale nutné spočítat náklady a výnosy. Až poté přijde na řadu případný geologický průzkum ložiska, což může trvat i několik let.
Pavel Koscielniak z Diama odhadl, že podzemí v okolí Zlatých Hor ukrývá tři až devět tun zlata. Firma Altenberg dříve plánovala, že tam vytěží jednu až dvě tuny zlata a zinku. Těžba zlata by prý byla šetrná k životnímu prostředí. „To, že je negativní postoj k těžbě zlata, je kvůli některým projektům, kde chtěli použít kyanid k loužení zlata. To by v tomto případě odpadlo, protože tady by se to těžilo hornickým způsobem a finální zpracování by proběhlo v Belgii,“ řekl Mládek.
Vývoj ceny zlata:
